Kritické rozhledy

Kritiky a glosy Zbyňka Hejdy

Na přelomu léta a podzimu roku 2012 vyšel v nakladatelství Triáda obsáhlý výbor z méně známé, nebásnické části tvorby básníka Zbyňka Hejdy, nazvaný Kritiky a glosy. Jak naznačuje poněkud nenápadná číslice 3 na hřbetu knihy a dále potvrzuje předposlední odstavec ediční poznámky (s. 249), jsou Kritiky a glosy třetím (ač v pořadí prvním vydaným) svazkem Hejdova díla: Na tento rok je přichystáno souborné vydání autorových básní, celek by měl uzavřít svazek próz a překladů.

Nová edice Nezvalova díla

Edice Česká knižnice vyčlenila vybraným básnickým knihám Vítězslava Nezvala tři svazky a s vročením 2011 a 2012 také zatím první dva vydala. Z formulací v komentářích k nim vyplývá, že volba Nezvalových titulů je věcí vědecké rady Česká knižnice, ale předpokládejme, že editor Milan Blahynka je pravděpodobně navrhl anebo se s jejím rozhodnutím ztotožnil, a proto budeme v dalším hovořit o tomto výběru jako o jeho volbě. V internetovém Echu z 2.

Tygrbály a strejcové. Za Jaroslavem Kolárem…

Dne 12. února 2013 zemřel v Praze po težké a dlouhé nemoci doc. PhDr. Jaroslav Kolár, CSc., literární historik, editor a překladatel, specialista na česky psanou středověkou a raně novověkou literaturu.

Fridrich Bridelius SJ opět neznámý?

Roku 1680 zemřel v Kutné Hoře jezuita Fridrich Bridelius; nakazil se morem při ošetřování nemocných. Zanechal za sebou nejen hojné plody misionářské činnosti, totiž počet obrácených duší, ale také rozsáhlé literární dílo zahrnující tvorbu vlastní i překladovou. Nejznámějším se stal drobný zpěvník Jesličky (1658), který vyšel během Brideliova působení v jezuitské tiskárně.

Germania Bohemia litterata. Erudovaná sonda do česko‑německých literárních vztahů 17. – 19. století

Sledovat a interpretovat vzájemnou provázanost kulturních projevů české, německé a rakouské society, vyjádřených zvláště v bohatém, avšak dosud málo zužitkovaném slovesném materiálu, náleží k běžnému badatelskému repertoáru současné bohemistiky i germanistiky. Nebylo tomu tak ale vždy. Zvláště pro českou filologii, resp.

Dvě monografie o vícejazyčnosti

V první monografii o vícejazyčnosti „Also: Nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti, vydané v roce 2003, popsal Petr Mareš formy a funkce daného jevu: v textu se vyskytují cizojazyčné výrazy či delší úseky (prezence); v textu se takové prostředky nevyskytují, přestože by je bylo např. vzhledem k různé národní příslušnosti postav možné očekávat (eliminace); na to, že se v daném momentě či v daném prostředí mluví cizím jazykem, poukazují jednotlivé výrazy (evokace) nebo metařečové výroky postav či vypravěče (signalizace).

Příspěvek k počátkům novodobého českého estetického myšlení

Mnohaletý soustředěný zájem estetika Tomáše Hlobila o dějiny středoevropské univerzitní estetiky ve druhé polovině 18. století, zejména o její podoby v dosud přehlížené jihoněmecké katolické oblasti, jež má pro české prostředí – ve smyslu teritoriálním i jazykovém – význam klíčový, vyvrcholil vydáním monografické knihy Výuka dobrého vkusu jako státní zájem: Počátky pražské univerzitní estetiky ve středoevropských souvislostech (1763–1805).

V češtině nesklonné neutrum

Tuto informaci o flexi slova „šoa“ obsahovaly mnohé z dosavadních textů Jiřího Holého věnovaných zobrazení holocaustu v uměleckých textech. V knize Šoa v české literatuře a kulturní paměti, v níž se k této problematice vyslovují vedle Jiřího Holého i Petr Málek, Michael Špirit a Filip Tomáš, toto poučení sice není, na druhou stranu jsou zde jiné zajímavé a objevné „údaje“_1.

Úvahy nad pisoárem, aneb co je umění? Nad antologií textů angloamerické estetiky na téma definice pojmu umění

V úvodu své studie Estetická definice umění (1983) obhajuje Monroe C. Beardsley smysluplnost hledání odpovědi na otázku, které se chystá věnovat: co je umění? Uvádí proto případy, kdy se znalost definice pojmu umění „může hodit“: filozof umění by se měl zajímat o to, o čem vlastně filozofuje, umělecký kritik o to, jaké objekty má hodnotit, historik umění zase o to, co patří do jeho dějin, a co nikoli: „má se historik tanečního umění zabývat výstupy mažoretek či cirkusových medvědů? Spadá do kompetence historika architektury iglú nebo stánky rychlého občerstvení?

Michal Charypar epigon a tvůrce

Zrada. Odmalička nám říkával tatínek a pan učitel, že to je to nejhorší, co si
vůbec můžeme představit.
Ale co je to zrada? Zrada znamená opustit řadu a jít do neznáma.
Sabina nezná nic krásnějšího než jít do neznáma.

(Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí)

Stránky