Otázka pro…

Otázka pro… Johna Fiskea

Otázka pro… nebyla tentokrát položena, ale přeložena. A otázek je to hned několik. Rozhodli jsme se totiž v překladu zprostředkovat rozhovor, který poskytl John Fiske v roce 1991 kanadskému časopisu Border / Lines (č. 20/21, s. 4–7). Tento časopis vycházel v letech 1984–1999 a věnoval se kulturálním studiím. Rozhovor — původně nahraný na videokazetu jako součást širšího videoprojektu, poté v přepisu Johnem Fiskem doplněný a autorizovaný — vedl Joe Galbo, s jehož svolením překlad tiskneme.

Rozhovor s Johnem Fiskem

Otázka pro… Johna Fiskea

Mohl byste nám přiblížit intelektuální pozadí vašeho přístupu k analýze kultury?

Otázka pro… Josefa Vojvodíka

Prof. Dr. Phil. Josef Vojvodík, M.A. (nar. 1964). Literární a umělecký historik a teoretik, zabývá se zejména problematikou intermediálních a kontextových vztahů v umění moderny a avantgardy ve filozofických a kulturních souvislostech. V letech 1987–1993 vystudoval slavistiku, komparatistiku a dějiny umění na Universität des Saarlandes Saarbrücken a na Ludwig‑Maximilians Universität v Mnichově. V roce 1997 obhájil na mnichovské univerzitě disertační práci.

O návratu do českých zemí a o stavu oboru i aktuálního světa. Rozhovor s Lubomírem Doleželem

P. B.: Tohle naše povídání by mělo lovit hned několik zajíců. Jádrem by ale, myslím, mělo být právě to, jak vidíš stav české literární vědy z pohledu zevnitř, tedy jako aktivního účastníka, ale taky z pohledu shora, protože můžeš vydatně srovnávat, jak to či ono funguje v Americe či v Kanadě.

Kurt Krolop

Kurt Krolop od konce 50. let minulého století, kdy v Praze počal spolupracovat s Eduardem Goldstückerem, svým edičním, badatelským působením překračuje hranice rozdělující německý a český svět – jakoby v soustavném protestu proti svému vynucenému odchodu z rodných severních Čech (narozen 1930 v Kravařích u České Lípy) v létě roku 1946._1 Studoval germanistiku, anglistiku a slavistiku na univerzitě v Halle, v letech 1957–1962 byl lektorem německého jazyka na pražské Univerzitě Karlově.

Za vše může strach ze psaní: Rozhovor s Laurou Mulveyovou

Laura Mulveyová (1941) vystudovala v Oxfordu historii, ale proslavila se předevš9m jako filmová teoretička, propojující ve svých textech feministickou a psychoanalytickou teorii. Spolupracovala na organizaci filmových festivalů, působila v Britském filmovém institutu a v současné době je profesorkou filmových studií na Birkbeck College Londýnské univerzity. Její nejznámější genderové eseje vyšly ve dvou souborech: Visual and Other Pleasures (Vizuální a jiné slasti, 1989) a Fetishism and Curiosity (Fetišismus a zvědavost, 1996).

Otázka pro… Petra Koťátka a Martina Pokorného

V souvislosti s tematickým pilířem čísla „Fikce a realita“ jsme ke vzájemné diskusi vyzvali dva přední české filosofy jazyka a literatury – prof. PhDr. Petra Koťátka, CSc., vedoucího Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, autora četných publikací věnovaných problému teorie interpretace (Význam a subjektivita, 1998; Interpretace a subjektivita, 2006 ad.) a beletristu (Úvod do zoologie, 1999; Casanova, 2007; Wormsův svět, 2009) Mgr.

Otázka pro... Petra A. Bílka

Možná je to jen shoda okolnosti, ale zdá se, že z celého díla Rolanda Barthesa lze jako jeho nejsystematičtější, nejuspořádanější prací označit Systém módy (Systeme de la mode, 1967), na níž pracoval na přelomu padesátých a šedesátých let. Analyzuje v ní ne módní produkci samotnou, ale způsob, jakým je tato produkce verbalizována, jak psaní o módě využívá specifické kódy a komponuje ucelené a komplexní struktury. Barthes tu nachází zřetelnou, a dokonce i formalizovatenou technologii využití slovních výrazů, fungující za pomoci normalizujících kódů.

Otázka pro… Mieke Balovou

Slovo a smysl se tentokrát věnuje otázce vztahů mezi přírodními a humanitními vědami, možnostem jejich vzájemného sbližování prostřednictvím sdílení či vytváření společných konceptuálních rámců. Oslovili jsme proto profesorku Mieke Balovou z ASCA (Amsterdam School for Cultural Analysis) při Amsterdamské univerzitě, jejíž kniha A Travelling Concepts in the Humanities. A rough guide by mohla posloužit jako inspirativní východisko k debatám o přenositelnosti a vlivu určitých konceptů či vědeckých metafor napříč rozličnými obory lidského konání.

Stránky