Skici

Imaginace (středověké) totality / totalita (středověké) Imaginace

Jestliže obraz konstituuje pro Benjamina ‚původní fenomén historie‘, je tomu tak proto, že v jeho očích imaginace označuje zcela jinou věc než pouhou subjektivní fantazii: ‚Imaginace není fantazie… Imaginace je schopnost […], která vnímá intimní a utajené vztahy věcí, jejich korespondence a analogie.‘ Imaginace, jako význačný montér, rozmontovává kontinuitu věcí, jen aby v nich nechala lépe vyvstat ‚spříznění volbou‘. Obraz osvětluje bytostný řád poznání historického obsahu věcí. Ale ‚v této doméně se každý řád vznáší nad propastí‘.

Jak se stát velkým / velkou?

V této eseji se budu zabývat analýzou životopisů „velkých“ mužů i žen (zejména T. G. Masaryka, E. Beneše a Ch. G. Masarykové), tj. jedním z těch fenoménů české literatury 30. let 20. století, kterým dosud literární historie nevěnovala adekvátní pozornost. Vyčlenil jsem si desítku textů, jež utvářejí pestrou a z různých ohledů poměrně reprezentativní množinu materiálu. Jsou v ní zastoupeny tituly vydané Státním nakladatelstvím, soukromými nakladateli (např. Šolc a Šimáček), nakladateli, jejichž produkce se vyznačovala zřetelem k výchovné funkci literatury (např.

Opotřebovaný svět. Krámy, brak a haraburdí

V našem vztahu k věcem neexistuje odstup, každá z nich promlouvá k našemu tělu a životu. Věci na sebe berou lidské povahové rysy (jsou poslušné, mírné, nepřátelské, kladou odpor) a na druhou stranu v nás také žijí jakožto symboly chování, které máme rádi, nebo nesnášíme. Člověk je zcela ve věcech a věci jsou v něm.
(Maurice Merlau‑Ponty)

Populární kultura a výzkum neprivilegovaných vrstev v minulosti

V příspěvku se věnuji možnostem výzkumu zkušenosti širokých vrstev neelitních obyvatel českých zemí a nejvhodnějšímu pramenu k jejich výzkumu — produktům dobové populární kultury. Možnosti a omezení tohoto výzkumu v závěru demonstruji na příkladu levného senzačního tisku a jeho čtenářů z přelomu 19. a 20. století. Popsaný přístup je inspirován kulturními studii, která se zaměřují na sociální život textu či kulturního artefaktu a kulturu vnímají jako terén, ve kterém probíhá boj o významy.

Propaganda v populární kultuře, populární kultura v propagandě

Tato stať by mohla začít a zároveň skončit starým rčením, že všeho moc škodí. Na jeho základě by se využití oblasti populární kultury propagandou dalo poměrně rychle uzavřít. Nicméně rozbor této problematiky vychází především ze samotného obsahu pojmu propaganda, respektive jeho proměn (zejména) v posledním století. Příspěvek bude věnován pokusům o využití oblasti populární kultury z hlediska propagandy, chápané jako snahy vytvořit kulturní hegemonii ve společnosti či přinejmenším v její části.

Kánon a alibi: anticiganismus postsocialistických subkultur

V rané fázi postsocialistické transformace se v bývalém Československu dostaly některé subkultury do mediálního zájmu širší veřejnosti a tím i z jisté subkulturní izolace předchozích let na přechodnou dobu takřka do mainstreamu. V tomto článku se zaměřím na roky 1990 a 1991 s tím, že toto období nebude pevně ohraničené a jeho těžiště bude představovat jaro a léto 1990. Bezprostředním tématem článek bude problematika subkultur a jejich vztahů k Romům.

Literatura, populární kultura a rozumění: proč je nutné některé tradiční kategorie revidovat, ale nikoli zrušit

V diskuzích o interpretačních možnostech uměleckých a populárně kulturních textů v situaci pozdně moderní se již před nějakým časem stalo platným soustředit se na implicitní a explicitní intertextuální vazby mezi kulturními texty, na rozmanité způsoby jejich rekontextualizace a na proměny významu plynoucí z tohoto každodenního i experimentátorského přemisťování.

Tragická postava životního dramatu. Básník, dramaturg a překladatel Miloš Hlávka

Miloš Hlávka byl již v květnových dnech 1945 označen za kolaboranta. Svou roli v tom sehrálo manželství s Němkou i vysoký post kulturního pracovníka, který od dubna 1944 zastával v činohře ND. V následujících letech a především po roce 1948 bylo jeho jméno opomíjeno, jeho dílo zůstalo mimo zájem odborné i laické veřejnosti. Teprve s uvolňováním poměrů v polovině 60.

Stránky