Otázka pro… Johna Fiskea
Otázka pro… nebyla tentokrát položena, ale přeložena. A otázek je to hned několik. Rozhodli jsme se totiž v překladu zprostředkovat rozhovor, který poskytl John Fiske v roce 1991 kanadskému časopisu Border / Lines (č. 20/21, s. 4–7). Tento časopis vycházel v letech 1984–1999 a věnoval se kulturálním studiím. Rozhovor — původně nahraný na videokazetu jako součást širšího videoprojektu, poté v přepisu Johnem Fiskem doplněný a autorizovaný — vedl Joe Galbo, s jehož svolením překlad tiskneme.
John Fiske (nar. 1939) patří k zakladatelským osobnostem studia populární kultury. Po raných pracích Reading Television (1978, spoluautor John Hartley) a Introduction to Communication Studies (1982) vydal v rychlém časovém sledu několik zásadních knih: Television Culture (1987), Understanding Popular Culture (1989) a Reading the Popular (1989). Rozvinul v nich interpretační koncept populární kultury vymezené nikoli z hlediska specifické vnitřní „anatomie“ textu, jako se o to pokoušela generace jeho předchůdců (např. John G. Cawelti či v 60. letech Umberto Eco), ale z hlediska specifické revidující a aktivní interakce mezi textem (jakožto otevřeným kódem) a čtenářem, který tento kód modifikuje a dotváří. Tyto knihy završily stěžejní etapu Fiskeova bádání, věnovanou formulaci konceptů a termínů pro studium populární kultury; poté se v 90. letech přesunul směrem k analýze médií a jejich fungování ve společnosti, ale i k širším otázkám společenským a politickým, jak to dokládá jeho kniha Media Matters: Race and Gender in U. S. Politics (1996). V roce 2000 John Fiske svoji akademickou kariéru uzavřel a od té doby se věnuje sběru, restaurování a prodeji starožitného nábytku.
Tento rozhovor tiskneme proto, že v něm John Fiske na vrcholu své kariéry i sil a na malém prostoru daného žánru hutně a explicitně vymezuje základní východiska své teorie, její klíčové termíny a úkoly výzkumu populární kultury, jež se mu jeví jako stěžejní. Na místo tradiční binární opozice „vysoké“ a „nízké“ kultury pracuje s pojmovou triádou: „populární“ kulturu i kulturu „vysokou“ odděluje od „masové“ kultury prostřednictvím rysu aktivní recepce, jež vyžaduje více vnímatelské kreativity než jen konzumování předem připraveného a stabilizovaného významu, čímž se vyznačuje kultura „masová“. Od kultury „vysoké“ se pak „populární“ kultura liší nerespektováním požadavku uznání identity hlubokého textu a významové komplexnosti v tomto textu obsažené. Popkulturní recepce je recepcí aktivní, ale dílčí, hravou; je recepcí, která text spíše používá, než sémioticky vstřebává. Dalším důvodem otištění tohoto překladu je fakt, že s výjimkou překladu části druhé kapitoly knihy Understanding Popular Culture — Komodity a kultura (Revue pro média 1, 2001, č. 1) — není Fiskeovo dílo v češtině dosud zprostředkováno.
Překlad rozhovoru si žádá alespoň jednu vysvětlující poznámku. Anglický výraz „popular“ nese dva stěžejní významy: „lidový“ a „populární“ („oblíbený“). Takřka ve všech případech volíme překladový ekvivalent „populární“, protože tento význam ve Fiskeově užití výrazu „popular“ zjevně převažuje, nicméně větší či menší stopa významu „lidový“ v původním znění zůstává a Fiske i s tímto významem zjevně ve svém myšlení a výkladu pracuje. Překladatel lituje, že tuto stopu nedokázal do češtiny přirozeně přenést.
-red-
