14

Implicitním i explicitním tématem tohoto čísla je setkávání (se) literatury se skutečností.

The encounter of literature with reality is both the implicit and explicit theme of this issue. It is immediately obvious how many questions and problems arise in connection with this perspective on literature, as these are evidently not mutually incompatible conceptual realms, and in fact the boundary between “literature” and “reality” is not clearly established. Therefore, when we encounter the terms together we tend to distinguish them only through intuition.

I. Richard a Samuel. Úvod_1

Psaní Bohumila Hrabala se zjevně ocitá na rozhraní literatury, či jinak řečeno, implicitně klade otázku po tom, co vlastně dělá literaturu literaturou? Pochopitelně lze namítat, že by bylo možné takto obecně volenou charakteristiku vztáhnout téměř na jakékoli literární dílo. Navzdory tomu můžeme u Hrabala (přinejmenším v počátcích jeho prozaické tvorby) sledovat zápas o znaky literatury, jež s sebou také přinášejí uznání spisovatele. Tato rozepře a tápání má podle mého soudu u Hrabala specifickou podobu, jíž bych se rád v následujícím textu věnoval.

Je‑li nám tedy přehledná, systematicky uspořádaná a opticky předmětná skutečnost cizí, protože vytyčivši její hranice, jsme z ní okamžitě vyloučeni – patrně je to jiná skutečnost, která nám může být vlastní: můžeme ji nejprve určit záporně – je to skutečnost nepřehledná, neomezená, nesoustavná: skutečnost ‚bezobrazná‘. – – – Jedním slovem lze tuto skutečnost (kterou se pokoušíme prokázat jako člověku vlastní a neodcizenou) nazvat změť (nebo také zmatení, chaos). Představa chaosu v nás ovšem může budit hrůzu a děs! – pokud jsme totiž mimo něj, pokud jej nahlížíme zvenčí.

Czech Dissident Literature of the 1970s and 80s provides many examples of autobiographic writing._1 One can find originally intimate genres like the letters Václav Havel wrote to his wife Olga from prison, which kept some of its private character even when turning more and more into semi‑philosophical essays addressed to a broader samizdat public._2 A fictional work often had an autobiographic background, such as Pavel Kohout’s diary‑novel, Kde je zakopán pes (Where the dog is buried).

Postava, priestor, čas

1.

I.

V souvislosti s tematickým pilířem čísla „Fikce a realita“ jsme ke vzájemné diskusi vyzvali dva přední české filosofy jazyka a literatury – prof. PhDr. Petra Koťátka, CSc., vedoucího Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, autora četných publikací věnovaných problému teorie interpretace (Význam a subjektivita, 1998; Interpretace a subjektivita, 2006 ad.) a beletristu (Úvod do zoologie, 1999; Casanova, 2007; Wormsův svět, 2009) Mgr.