Je‑li nám tedy přehledná, systematicky uspořádaná a opticky předmětná skutečnost cizí, protože vytyčivši její hranice, jsme z ní okamžitě vyloučeni – patrně je to jiná skutečnost, která nám může být vlastní: můžeme ji nejprve určit záporně – je to skutečnost nepřehledná, neomezená, nesoustavná: skutečnost ‚bezobrazná‘. – – – Jedním slovem lze tuto skutečnost (kterou se pokoušíme prokázat jako člověku vlastní a neodcizenou) nazvat změť (nebo také zmatení, chaos). Představa chaosu v nás ovšem může budit hrůzu a děs! – pokud jsme totiž mimo něj, pokud jej nahlížíme zvenčí.
Když se dobře orientujete v páté dimenzi, zvětšíte jakoukoli místnost do požadované velikosti natotata.
Michail Bulgakov, Mistr a Markétka (1928–1940)
March on, symbolic host! with step sublime,
Up to the flaming bounds of Space and Time!
There pause, until by Dickenson depicted,
In two dimensions, we the form may trace
Of him whose soul, too large for vulgar space
In n dimensions flourished unrestricted.
James Clerk Maxwell, To the Committee of the Cayley Portrait Fund (1887)
Přepracovaná přednáška Svetozara Nevoleho (1910–1965) pro Purkyňovu společnost pro studium duše a nervstva_1 zveřejněná v roce 1943 v Časopise lékařů českých pod názvem O náhlém znovuprožití života „jako ve filmu“ při nebezpečí smrti a o jevech podobných zkoumá výpovědi pacientů o prožitcích a zření vnitřních obrazů, které vyvolal šok či smrtelné ohrožení. Nevole tyto výpovědi analyzuje obdobně, jako činil u psychotiků či lidí pod vlivem opojných látek, tedy s využitím nástrojů fenomenologie, Gestalt psychologie a výzkumů subjektivního vnímání.
