V úvodu své studie Estetická definice umění (1983) obhajuje Monroe C. Beardsley smysluplnost hledání odpovědi na otázku, které se chystá věnovat: co je umění? Uvádí proto případy, kdy se znalost definice pojmu umění „může hodit“: filozof umění by se měl zajímat o to, o čem vlastně filozofuje, umělecký kritik o to, jaké objekty má hodnotit, historik umění zase o to, co patří do jeho dějin, a co nikoli: „má se historik tanečního umění zabývat výstupy mažoretek či cirkusových medvědů? Spadá do kompetence historika architektury iglú nebo stánky rychlého občerstvení?
