Studie

„Trochu ti seříznem růžky a budeš k světu“: The Tomboy a jeho literární a filmový obraz ve Svatebčance Carson McCullers

Fenomén tomboye, neboli dívky, která se chová způsobem obvykle připisovaným chlapcům, má v rámci americké společnosti a kultury svou specifickou historii. V závislosti na zvoleném přístupu lze dokonce mluvit o několika různých historiích, které se vzájemně prolínají, doplňují i vyvrací. Gender studies vnímají tomboye jako raně feministické stadium, a to jak ve vztahu k životní etapě, s níž bývá tomboyismus nejčastěji spojován, tedy k dětství a dospívání, tak ve vztahu k historickému období druhé poloviny 19.

Tvořivá destrukce figur: Samuel Beckett a zobrazení nečitelného

Následující studie se zabývá jednou z podob literárního psaní v textech Samuela Becketta napsaných mezi lety 1945 a 1953, tedy v jeho anglicky psané próze Tso a francouzské trilogii Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný. Nepůjde zde ovšem o poetiku Beckettova díla, nýbrž o sledování jednotlivých momentů psaní, které se obrací proti sobě a destruuje svůj vlastní obsah.

Vítězství paradigmatu: toponymní deklinace, figura multikulturních prostorů

„Značně početné“ varianty: od smyslu ke stylu

Svou práci Dějiny Polska, která se stala klasickým dílem, opatřil Norman Davies dodatkem, jenž odpovídá jedné z obtíží, jíž jsou vystaveni všichni jeho kolegové: proměnlivé povaze toponym a hádance, kterou tak pro určité čtenáře představují. V tomto „geografickém repertoáru“ nabízí Davies skutečnou typologii toponymního kolísání:

Středovýchodní, střední, centrální. Střední Evropa v německojazyčné historiografii 1950–2010

_1 Geografický prostor střední Evropy se tradičně těší velké pozornosti německých společenských věd. Doba po druhé světové válce přitom přinesla řadu zásadních posunů v německém vnímání tohoto regionu, které nabyly nebývalým způsobem na intenzitě zejména během posledních dvou desetiletí. Pád státně‑socialistických diktatur, ekonomicko‑politická transformace místních národních společností i jejich příklon směrem k západním politickým strukturám výrazně proměnily vnímání střední Evropy nejen mezi německými politiky či žurnalisty, ale rovněž i mezi německými historiky.

Neviditelný chrám. Paul Claudel v Praze a situace moderny kolem roku 1910

_1 Okolnosti pražského pobytu Paula Claudela, včetně biografických detailů, jsou dostatečně známy, systematickou pozornost jim věnovaly již práce Germaine Marie Stauberové Stuartové_2, Dagmar a Jaroslava Trnkových_3, Vladimíra Hellmutha‑Braunera_4 a Václava Černého_5 v šedesátých letech minulého století, jakož i edice básníkovy korespondence s jeho pražskými přáteli, již vydala Dagmar Trnková (Trnková 1971).

Plavba a ztroskotání. K nautické metaforice literatury středoevropské moderny

Je‑li pak tak nesnadno představit si moře rozbouřené tou měrou, že bys řekl, jako by to dělalo naschvál? (Richard Weiner, Lazebník)

A City of one’s own: the intersection of urban space and consciousness in novels by Daniela Hodrová and Virginia Woolf

I could wander about the dusky streets in Holborn & Bloomsbury for hours. The things one sees – – & guesses at – the tumult & riot & busyness of it all – Crowded streets are the only places, too, that ever make me what‑in‑the‑case of another‑one‑might‑call think. Virginia Woolf, Diary

The city, just like a literary text, is a polyvalent space, in which numerous possible meanings are present and cross and intertwine; it is a moving game of meanings and references. Daniela Hodrová, A Sensible City

Setkání se Salvadorem Dalím na cestě k andro‑gyné: Metamorfóza Narcise

„Mnoho spisovatelek a myslitelek proměnilo Narcise (nebo jeho ženskou verzi, Narcisu) a Medúzu v silné symboly, a použily je k prozkoumávání genderových otázek,“ píše Viola Parente‑Čapková (Parente‑Čapková 2007, s. 198). Autorka zde má na mysli hlavně období konce devatenáctého a začátku dvacátého století, označované jako fin de siècle, a umělecká hnutí dekadence a symbolismu.

Stránky