_1 Okolnosti pražského pobytu Paula Claudela, včetně biografických detailů, jsou dostatečně známy, systematickou pozornost jim věnovaly již práce Germaine Marie Stauberové Stuartové_2, Dagmar a Jaroslava Trnkových_3, Vladimíra Hellmutha‑Braunera_4 a Václava Černého_5 v šedesátých letech minulého století, jakož i edice básníkovy korespondence s jeho pražskými přáteli, již vydala Dagmar Trnková (Trnková 1971).
Jan Patočka’s essay on German philosophical and aesthetic culture of the Beethoven era was originally published in Hudební rozhledy [Musical Outlooks] in 1971 (vol. 24, no. 1, p. 30–38, see also Umění a čas I, II, vols. 4 and 5 of Patočka’s Collected Writings ed. by I. Chvatík and D.
Zhruba před rokem se Jan Lehár chystal na svou každoroční cestu do Vídně, aby se potěšil tím, k čemu přirostl – studiem, věcmi a městem. Odjížděl nachlazen a jindy osvěžující pobyt tentokrát nepomohl. Sil znatelně ubylo, tím více se však hlásila o slovo myšlenková vitalita: ve sporu s tělem, o který tu šlo, měla navrch, přestože tělo před očima odcházelo. Konečně se podařilo umístit v nakladatelství rukopis dlouho připravovaného svazku studií a mysl zaměstnávaly nebývalé plány.
Téma následujících poznámek podnítilo původně přání amerických kolegů, aby jim byla představena dnešní situace pražské literárněvědné strukturální školy. Přednáška, která z tohoto podnětu vznikla, měla mít podle prvotní představy než informativní povahu, zamýšlela doplnit a aktualizovat dlouhodobé úsilí mnoha překladatelů a teoretiků tlumočit myšlení pražské školy angloamerickému publiku.
