Překlady

I.

Východiskem této úvahy budiž odkaz ke dvěma knihám. První vyšla v prvním roce 19. století. Druhá vyšla v posledním roce 19. století. První je Schellingův Systém transcendentálního idealismu. Druhou je Freudův Výklad snů.

František Gellner was born on 19th June 1881 in Mladá Boleslav as the son of a not particularly wealthy Jewish merchant, Karl Gellner. In Mladá Boleslav Gellner completed both his primary and grammar school education. While he was still at grammar school, his literary and artistic interests began to show.

Slovo je nezvratné, takový je jeho osud. Co bylo řečeno, nedá se vzít zpět, leda rozšířit: opravovat zde podivně znamená přidávat. Když mluvím, nikdy nemohu mazat, škrtat, rušit; vše, co mohu učinit, je říci „ruším, škrtám, opravuji“, zkrátka zase pouze mluvit. Toto zvláštní zrušení dodatkem budu nazývat „brebentěním“.

Verše Ivana Martina Jirouse z let 1981–1985, tvořící sbírku Magorovy labutí písně, z níž pocházejí i texty zde otištěné, byly psány během autorova nejdelšího uvěznění a dnes již není sporu, že patří nejen k tomu nejlepšímu z Jirousova literárního díla, ale též k vrcholům české poezie posledních desetiletí. Jirous-básník si získal věhlas o dost později než Jirous – spiritus agens české undergroundové kultury a „umělecký vedoucí“ rockové skupiny Plastic People of the Universe.

Ivan Martin Jirous’s poetry of 1981–1985, which first appeared in the collection Magor’s Swansongs_1 and includes the poems published here, was written during the poet’s longest period of imprisonment, and there is no question today that it represents the apex not only of Jirous’s literary oeuvre, but also of recent Czech poetry. Jirous gained fame as a poet later than he had as the spiritus agens of Czech underground culture and the “artistic leader” of the rock group Plastic People of the Universe.

Stati o lidovém chápání „prvních elementů světa“ (ohně a slunce, země, deště a větru, kamenů a hor, lásky) vznikly na základě větší práce připravované v centru jazykovědců a folkloristů UMCS v Lublinu._1 Tato práce má mít charakter etnolingvistického slovníku, jehož koncepce byla představena v roce 1980 ve zkušebním svazku pod názvem Slovník lidových jazykových stereotypů.

_1 Pojem profilování, který se používá v literatuře z oblasti jazykovědné sémantiky, nemá pouze jediný všeobecně přijímaný význam. Pracuje se s ním v zásadě dvojím způsobem. Jeden vychází z amerického kognitivismu (Langacker 1987, 1995), druhý známe z prací Anny Wierzbické (1985 a dále) a jejích následovníků. Podrobněji představíme toto druhé pojetí, z něhož vychází zkušební svazek Slovníku lidových stereotypů a symbolů (1980) a které bylo prověřeno na příkladech ze spisovné i lidové polštiny.

Moskevská etnolingvistická škola, již počátkem sedmdesátých let minulého století založil akademik Nikita Iljič Tolstoj, představuje komplexní směr výzkumu tradiční slovanské duchovní kultury na základě prvků jazyka, folkloru, náboženských představ a obřadů všech slovanských národů. N. I. Tolstoj nazýval svůj přístup přístupem etnolingvistickým a oběma částem slova etnolingvistika přikládal zcela konkrétní význam.

Pojem přejatý od Wilhelma Humboldta a amerických etnolingvistů a užívaný v antropologickolingvistických pracích v souvislosti s pojmy jako zakoušející subjekt (eksperiencer), hledisko (punkt widzenia), perspektiva (perspektywa). Označuje hlavní předmět zájmu současné antropologické lingvistiky (etnolingvistiky). Jazykový obraz světa je uložen v jazyce a jistým způsobem se svým uživatelům vnucuje či sugeruje jako samozřejmost. Lze ho verifikovat prostřednictvím kontrolních pozorování a kritické reflexe.