Jazykový obraz světa (Slovníkové heslo)
Pojem přejatý od Wilhelma Humboldta a amerických etnolingvistů a užívaný v antropologickolingvistických pracích v souvislosti s pojmy jako zakoušející subjekt (eksperiencer), hledisko (punkt widzenia), perspektiva (perspektywa). Označuje hlavní předmět zájmu současné antropologické lingvistiky (etnolingvistiky). Jazykový obraz světa je uložen v jazyce a jistým způsobem se svým uživatelům vnucuje či sugeruje jako samozřejmost. Lze ho verifikovat prostřednictvím kontrolních pozorování a kritické reflexe.
Slovní zásoba jako klasifikátor společenských zkušeností rozlišuje a inventarizuje (kategorizuje) prvky skutečnosti na základě lidských znalostí a potřeb. Názvosloví rostlin a zvířat se postupně obohacuje díky stále novým objevům botaniků a zoologů; vznikají nová slova pro označení vznikajících užitkových předmětů („počítač“, „laser“, „internet“); nové situace veřejného života si vyžadují specifické adekvátní názvy: „mírový proces“, „globalizace“, „malé země“, „občanská společnost“, „lidská práva“ atd.
Vědomí o světě je obsaženo ve významu slov (zejména motivovaných, majících takzvanou vnitřní formu). Například slovo nietoperz (netopýr) poskytuje informaci, že takto nazývaný živočich nemá vlastnost typického ptáka – nemá peří. Do slov kochać (milovat), przerazić (vyděsit), zachwycić (uchvátit, okouzlit) je zakódována souvislost pocitů s dotýkáním, úderem či chycením.
Jazykový obraz světa je presuponován též v sémantice slov, vět a textů jakožto makroznaků. Na utváření jazykového obrazu světa se podílí i gramatika, důležitá je kolokabilita (spojitelnost) a kontexty užití slov. Jazykový obraz světa není odrazem světa, ale jeho interpretací a zčásti i kreací (fiktivní světy). Jazykové obrazy světa se liší etnicky (od jazyka k jazyku), stylově (jazykový obraz světa utvářený vědeckým stylem je jiný než ten, který je utvářen v běžné komunikaci), žánrově (obraz světa daný pohádkou je jiný než obraz světa v baladě nebo koledě), ale také s ohledem na komunikační prostředí (jazykový obraz světa dětí a mládeže je jiný než jazykový obraz světa dospělých) atd.
Mezi jazykovými obrazy světa jednotlivých jazyků existují – historicky a kulturně – podmíněné rozdíly (srov. např. barvy, názvy příbuzenských vztahů, politické termíny). Běžně komunikovaný jazykový obraz světa je obraz „naivní“, antropocentrický a etnocentrický a koresponduje s praktickým postojem ke světu, v jehož intencích slunce „vychází a zapadá“, hvězdy „blikají“, „mrkají“, cesta „vede“, něco je „studené“, „těžké“, „vysoké“ ve vztahu k měřítku běžného člověka. Vědecký jazykový obraz světa má selektivní, objektivizovaný a abstraktní charakter.
V autonomních výzkumech zaměřených na vytvoření úplného jazykového obrazu zvolených pojmů v jednom jazyku (v jeho různých stylech, žánrech, autorských textech) se čerpají údaje z jazykového systému, ale i z dotazníkových výzkumů a z textů. Rekonstrukce prováděné touto metodou jsou „intenzivní“, podrobné, mají obvykle podobu dlouhého výkladu (srv. filiżanki a kubki – šálky a hrnečky; ovoce a zelenina u Anny Wierzbické; lud, lid u Małgorzaty Brzozowské a Jerzyho Bartmińského, kot – kočka – u Janusze Anusiewicze, hesla v SSiSL 1996). Podobně např. vlast, dům, matka, svoboda, pravice–levice, tolerance, odpovědnost, pokora atd. v příslušných výzkumech.
Jazykový obraz světa ovlivňuje uživatele jazyka v jejich vnímání a chápání světa. Edward Sapir upozorňoval např. na to, že „v určitých jazycích by bylo obtížné vyjádřit rozdíl mezi zabít a zavraždit z toho prostého důvodu, že filozofie práva, která určuje náš způsob používání těchto slov, se všem společenstvím nejeví tak přirozená jako nám“ (KJO, s. 61).
Etnolingvistika se pokouší o subjektovou rekonstrukci kultury a o poznání mentality jejích nositelů, jejich způsobu konceptualizace světa, jak je uložen v jazyce. Právě v této souvislosti používá pojmy jazykový stereotyp a jazykový (jazykově-kulturní) obraz světa.
Přeložila Daniela Lehárová, odborná redakce překladu Irena Vaňková
Přeloženo z: Heslo Etnolingwistyka. In: Słownik etnologiczny. Terminy ogólne.
Ed. Z. Staszczak. Varšava-Poznaň 1987, s. 94-97.
LITERATURA
Anusiewicz, Janusz: Lingwistyka kulturowa. Zarys problematyki. Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław 1995.
Anusiewicz, Janusz–Bartmiński, Jerzy (red.): Język i kultura, t. XII. Stereotyp jako przedmiot lingwistyki. Towarzystwo Przyjaciół Polonistyki Wrocławskiej, Wrocław 1998.
Apresjan, Jurij: Naiwny obraz świata a leksykografia. Etnolingwistyka 6, 1994, s. 5–12.
Bartmiński, Jerzy: Czym zajmuje się etnolingwistyka? Akcent, č. 26, 1986, s. 16–22.
Bartmiński, Jerzy: Nikita Iljicz Tolstoj i program etnolingwistyki historycznej. Etnolingwistyka 5, 1992, s.7–13.
Bartmiński, Jerzy: Niebrzegowska, Stanisława, Ethno-linguistic explorations in Lublin: Dictionary of folk stereotypes and symbols. Ethnolinguistics. In: Katarzyna Kaniowska-Danuta Markowska (eds.): Ethnology and Antropology at the Time of Transformation. Poland at the 14th Congress of the International Union of Anthropological and Ethnological Science. Studio Bilboart, Łódź 1998, s. 135–137.
Buchowski, Michał (ed.): Amerykańska antropologia kognitywna. Poznanie, język, klasyfikacja i kultura. Instytut Kultury, Varšava 1993.
Chlebda, Wojciech: Fatum i nadzieja. Szkice do obrazu samoświadomości językowej dzisiejszych Rosjan. Wydaw. UO, Opole 1995.
Cyvjan, Taťjana V.: Lingvističeskije osnovy balkanskoj modeli mira. Nauka, Moskva 1990.
Grabias, Stanisław: Język w zachowaniach społecznych. Wydaw. UMCS, Lublin 1994.
Helbig, Gerhard: Geschichte der neueren Sprachwissenschaft. Leipzig 1973. Polský překlad: Dzieje językoznawstwa nowożytnego. Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław 1982. Přeložily Czesława Schatteová a Dorota Morciniecová.
Łozowski, Przemysław: Panchronia, czyli językoznawstwo bez synchronii. In: Anna Pajdzińska a Piotr Krzyżanowski (eds.): Przeszlość w językowym obrazie świata. Wydaw. UMCS, Lublin 1999, s. 25–50.
Malinowski, Bronisław: Ogrody koralowe i ich magia. Dziela, t. 4. PWN, Varšava 1986.
Ożdżyński, Jan (ed.): Językowy obraz świata dzieci i mlodzieży. Wydaw. Naukowe WSP, Krakov 1995.
Sapir, Edward: Kultura, język, osobowość. Wybrane eseje. Państ. Instytut Wydawniczy, Varšava 1978. Přeložili Barbara Stanosz a Roman Zimand, úvod Anna Wierzbicka.
Whorf, B. L.: Język, myśl i rzeczywistość. Państ. Instytut Wydawniczy, Varšava 1982. Přeložila Teresa Hołówka, úvod napsal Adam Schaff.
Wierzbicka, Anna: Język, umysł, kultura. Wybór prac. Ed. Jerzy Bartmiński. PWN, Varšava 1999.
Ziółkowski, Marek: Etnolingwistyka. Heslo in: Słownik etnologiczny. Terminy ogólne. Ed. Z. Staszczak. Varšava–Poznaň 1987, s. 94–97.
