1

Pravděpodobně první překlad do italštiny vyšel kupodivu v Praze, a to roku 1966 v nakladatelství Orbis, ve výboru Sette racconti per i giorni feriali [Sedm povídek pro všední dny]. Drobná knížka, kde se Hrabalovo jméno objevuje vedle Josefa Škvoreckého, Ivana Vyskočila a dalších, měla sloužit k propagaci české literatury v Itálii a současně vycházela vstříc oživenému zájmu o Československo v politické situaci šedesátých let.

V článku o nových vydáních starých knih Bohumila Hrabala (Kritická příloha Revolver Revue č. 24/2002) jsem se v závěru zmínil o připravovaném italském výboru z textů českého spisovatele. Výbor v září 2003 v milánském nakladatelství Mondadori vyšel a v otevřeném tématu je tak možné pokračovat.

L. M., bratru v triku

Art historian Otto Urban, coeditor of the ground-breaking anthology The Modern Review 1894–1925 (1995), has outdone himself in this critical biography focusing on the art and criticism of the decadent poet and artist Karel Hlaváček (1874–1898), one of the most talented and fascinating cultural figures of the 1890s. This monograph is the first to appear since Fedor Soldan’s Marxist-oriented 1930 study, which highlights Hlaváček’s literary works. Urban, on the other hand, seeks to establish Hlaváček’s reputation as a significant and influential artist.

Svým odborným zaměřením není časopis Slovo a smysl v podstatě určen k recenzování beletrie. Cizojazyčná bohemika však tvoří významnou výjimku zvláště tehdy, když se jedná o edičně přínosný počin.

Při čtení Žen rodiny Náprstkových zjistíme záhy, že se nejedná o tradiční monografii, ale o dost neobvyklý a snad novátorský útvar, který svou komplexností přerůstá ženský trojportrét, vtipně zarámovaný do přebalu knihy. Zdálo by se, že každá z autorek prostě zaměřila pozornost na jednu protagonistku; že si práci rovnoměrně rozdělily, aby byly zastoupeny tři ženské generace proslulé rodiny.

PRAHA

PRAHA
Všeobecná charakteristika a několik základních informací

PRAHA

PRAHA
GA ČR 405/98/K032, komplexní projekt 1998–2003
(26. října 2000 oponentské řízení)
Nositel: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Pracoviště: Katedra české literatury a literární vědy, Ústav českého jazyka a teorie komunikace
Spolunositel: ÚČL Akademie věd České republiky
Řešitel: prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc., v roce 2003 prof. PhDr. Karel Kučera, CSc.
Spoluřešitel: PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.