Pravděpodobně první překlad do italštiny vyšel kupodivu v Praze, a to roku 1966 v nakladatelství Orbis, ve výboru Sette racconti per i giorni feriali [Sedm povídek pro všední dny]. Drobná knížka, kde se Hrabalovo jméno objevuje vedle Josefa Škvoreckého, Ivana Vyskočila a dalších, měla sloužit k propagaci české literatury v Itálii a současně vycházela vstříc oživenému zájmu o Československo v politické situaci šedesátých let.
