Zpráva o grantovém projektu Komplexní filologický výzkum jazyka a literatury 17. a 18. století ve středoevropských souvislostech

PRAHA
GA ČR 405/98/K032, komplexní projekt 1998–2003
(26. října 2000 oponentské řízení)
Nositel: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Pracoviště: Katedra české literatury a literární vědy, Ústav českého jazyka a teorie komunikace
Spolunositel: ÚČL Akademie věd České republiky
Řešitel: prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc., v roce 2003 prof. PhDr. Karel Kučera, CSc.
Spoluřešitel: PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.

Tento grantový projekt navázal v roce 1998 na tříletý úkol z let 1995–1997 Rukověť literárních rukopisů Čech, Moravy a Slezska 17. a 18. století (GA ČR 405/95/1548) s úmyslem prohloubit a přitom i rozšířit jeho původní záměr, jímž bylo postupně uskutečnit soupis rukopisů 17. a 18. století v muzeích České republiky, a tím dát nový a podstatný podnět pro výzkum jazykově kulturní a slovesné situace v raném novověku. Šlo tedy, vzhledem k vývoji českých humanitních věd v minulém půlstoletí, o úkol značně aktuální odborně i společensky. Zkušenosti, které tento první úkol poskytl, umožnily rozšířit pole působnosti nového úkolu, a to jak o počet konkrétních dílčích prací, tak o celkový záběr a takříkajíc étos a patos celého tohoto podnikání. Vedle prací na soupisu rukopisů (tzv. Repertoriu) se začalo s přípravnými pracemi na edici a interpretaci základního díla české lingvistiky a jazykové kultury raného novověku, totiž Thesauru linguae Bohemicae Václava Jana Rosy. K tomu se připojilo množství úkolů dílčích, skupinových i individuálních, zasedání, publikací, akcí, které umožňovaly navazovat zahraniční kontakty, jež dílčí obor reprezentovaný tímto grantovým úkolem dosud bolestně postrádal, a dále mnohé volně připojené akce, podpora publikačních aktivit atd.

Repertorium rukopisů Čech, Moravy a Slezska
Práce na soupisu rukopisů 17. a 18. století tvořila základní a profilující složku řešení projektu po celou dobu jeho trvání. Zejména pro její zajištění a technickou podporu bylo na Katedře české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vytvořeno Pracoviště pro výzkum jazyka a literatury střední doby. Cíl projektu byl splněn vydáním dvojsvazkového Repertoria rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách (1. díl; Karolinum: Praha 2003), popisujícího na 779 stranách 1493 rukopisů z 55 muzeí. Další díly Repertoria jsou rozpracovány. Text Repertoria byl převeden do formátu XML, umožňujícího částečně automatické generování rejstříků, z nichž některé již byly vytvořeny a budou v dohledné době zpřístupněny na internetu.

Vlastní vydání knižní publikace však nebylo jediným přínosem této části projektu. Do soupisových prací na Repertoriu bylo mimo pracovníků pověřených vedením této části projektu (1998–2000 Mgr. Jaromír Linda, 2001–2003 Mgr. Alena Fidlerová a Mgr. Martina Šulcková) zapojeno velké množství spolupracovníků, především téměř stovka vysokoškolských studentů (byli to hlavně studenti a studentky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale i studenti jiných českých vysokých škol i vysokých škol zahraničních – z Polska, Německa, Belgie, Slovinska, dále pracovníci regionálních odborných a kulturních institucí atd.). To přispělo podstatnou měrou k uskutečnění obecného záměru grantového úkolu, tj. ustavit na Karlově univerzitě českou bohemistickou filologickou barokistiku iniciováním mladé generace pro tento úkol. Podrobnější zprávy o soupisových pracích byly stejně jako tyto rozloženy do jednotlivých let doby trvání grantu:

V roce 1998 se počet rukopisů registrovaných v 1. dílu Repertoria zvýšil z cca 800 na 1164. Soupisových prací se zúčastnilo asi 30 studentů (mj. postgraduanti z krakovské a varšavské univerzity). Vedle jarního a podzimního výjezdního semináře (Domaslavské rukopisné klasobraní 12.–14. června, jehož úkolem bylo koncipování zásad soupisu rukopisů v českých muzeích, a Domaslavské rukopisné klasobraní ve Zlenicích u Čerčan 6.–8. října, s diskusí nad Zásadami pro soupis rukopisů, četbou a interpretací anonymní písně o Valdštejnovi z poloviny 17. století) se ve dnech 5.–12. července uskutečnil tradiční letní týdenní výjezd, kdy byly sepisovány rukopisy v Semilech, Liberci, Hradci Králové, Náchodě, Vysokém nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi, Jilemnici a Turnově (výjezdu se účastnilo celkem 26 studentů a pedagogů). Pokračoval soupis rukopisů v Tschammerově knihovně v polském Cieszyně (2 pobyty) a byly podniknuty i průzkumy knihovních fondů v Martině (M. Šulcková), Berlíně (A. Kubišta) a ve Vratislavi (A. Stich, V. Petrbok, B. Lehečka, F. Outrata).

V průběhu roku 1999 strávili řešitelé a spolupracovníci projektu v terénu asi 60 pracovních dnů, během nichž sepisovali rukopisy v Hradci Králové, Jindřichově Hradci, Českých Budějovicích, České Lípě, Humpolci, Havlíčkově Brodě, Litomyšli aj. Celkový počet rukopisů, které budou v prvním díle popsány, se zvýšil na přibližně 1200 jednotek. V letních měsících vznikl tým korektorů, který začal intenzivně pracovat na latinských, německých a českých korekturách popisů rukopisů. Ve dnech 12.–16. července se 18 studentů a pedagogů zúčastnilo letního grantového výjezdu do Doks, odkud vyjížděli zpracovávat rukopisy do muzeí v České Lípě, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi, Turnově a Liberci. Dalších 10 studentů i řešitelů tohoto grantu se podílelo ve dnech 20. září–1. října na rekonstrukci církevních knihoven uložených v Okresním vlastivědném muzeu v České Lípě, kde fyzicky prošli na 80 000 svazků starých tisků a objevili další neznámé rukopisy (o tom viz článek A. Sticha Živé rukopisy v našich muzeích pulzují současným životem, Českolipský deník, 28. srpna 1999). Hlavní studentskou akcí byl čtvrtý ročník tzv. Domaslavského rukopisného klasobraní v Pasekách nad Jizerou (18.–21. listopadu) zorganizovaný spolu s jazykovědnou skupinou prof. O. Uličného. Tohoto víkendového semináře se zúčastnilo 35 studentů a pedagogů se svými příspěvky, v rámci nichž představili své seminární, ročníkové i diplomové práce. Vedle toho byly opět podniknuty tři výjezdy do Tschammerovské knihovny v polském Cieszyně, v jejíchž fondech byla díky pochopení polských partnerů provedena fyzická prohlídka.

Během roku 2000 byly do Repertoria dodatečně zapracovány poznatky z nepublikovaných soupisů, které vypracoval v 70. letech Z. Šolle v některých východočeských muzeích (Jičín, Hronov, Choltice, Chotěboř, Vysoké nad Jizerou; šlo zejména o zaregistrování rukopisů dnes již nezvěstných). 16.–18. června se uskutečnilo V. Domaslavské rukopisné klasobraní, jehož se zúčastnilo 25 studentů Filozofické fakulty UK i externích pracovníků (Západočeské muzeum v Plzni a Národní galerie v Praze). Kromě organizačních záležitostí, jež se týkaly výjezdu na jižní Moravu, byla hlavním bodem programu příprava a školení v tvorbě soupisu rukopisů ve strukturovaném textu (XML), které připravil a řídil D. Lehečka.

17.–21. července 2000 se uskutečnil výjezd na jižní Moravu (Mikulov, Ivančice, Bučovice, Slavkov, Kyjov, Vyškov, Znojmo, Uherský Brod), kterého se zúčastnilo 24 studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jeden externista; sepsáno bylo cca 150 rukopisů.

Na začátku tohoto roku byl definitivně sestaven tým šesti korektorů pod vedením Mgr. Lucie Bartošové. Jejich úkolem nebyla pouze korektura jazyková, nýbrž i úpravy obsahového, stylistického či typografického charakteru (např. sjednocování formulací v popisu rukopisů, jež se mnohdy lišily podle úzu jednotlivých sepisovatelů) a dále korektura latinských (Eva Kovářová) a německých (Lucie Bartošová) textů.

V roce 2001 byly dokončeny soupisové a kolační práce v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a v muzeích doplněných na základě nejnovějších seznamů AMG ČR (Duchcov, Jáchymov, Chrastava, Deštná, Dobříš). Spolupracovníci z řad studentů zjišťovali, ověřovali a dohledávali místní jména (Monika Kipeťová, Albert Kubišta), bibliografické údaje (Jaroslav Mojžíš) a tituly, autory, místa a data vydání českých i zahraničních starých tisků (Jana Večeřová) a dále probíhaly konečné české, latinské a německé korektury celého textu (Lucie Bartošová, Eva Kovářová, Alena Fidlerová, Martina Šulcková). V druhém pololetí byly zahájeny závěrečné opravy zjištěných nejasností ověřováním přímo v muzeích a závěrečné korektury rukopisu A. Stichem a J. Lindou. Souběžně byla ve spolupráci s profesionálním fotografem M. Štěrbou pořizována fotografická příloha (cca 200 fotografií).

Během prvního pololetí roku 2002 byly dokončeny závěrečné opravy zjištěných nejasností, korektury, dohledávání sekundárních údajů a pořizování a výběr fotografií pro obrazovou přílohu; vybrané fotografie byly následně převedeny do digitální podoby a upraveny pro tisk. Finální text soupisu každého muzea a fotografie určené pro přílohu byly odeslány pracovníkům muzeí k autorizaci; jejich případné úpravy a připomínky byly podle možností do Repertoria zapracovány. Na začátku června byl předběžný text Repertoria odevzdán Nakladatelství Karolinum. Po poradě s jeho zástupcem byla uzavřena předběžná dohoda o rozdělení 1. dílu na 2 svazky (A–D, F–J), a to vzhledem k rozsahu textu (cca 1200 normostran), dále o přibližné podobě obálky včetně titulní fotografie a o zařazení 2 frontispisů a obrazové přílohy v rozsahu 70 barevných celostránkových reprodukcí. Zároveň byl text Repertoria předán recenzentům (Jaroslav Kolár, Martin Svatoš) k vypracování posudků. Po jejich obdržení proběhly dílčí úpravy textu v souladu s jejich návrhy a připomínkami. Na konci června byl pak konečný text odevzdán do sazby (R. Lang).

Ve druhém pololetí tohoto roku probíhaly nejprve sloupcové korektury vysázeného textu (A. Fidlerová, A. Stich, M. Šulcková) a jejich zanesení (R. Lang), následovaly stránkové korektury vysázeného textu (Michal Hrnčíř, E. Kovářová, Zuzana Lacinová), kontrola těchto korektur (A. Fidlerová, M. Šulcková), jejich zanesení (R. Lang) a konečné náhledy (A. Fidlerová, M. Šulcková). Na začátku prosince byla podepsána definitivní nakladatelská smlouva mezi autory Repertoria a Nakladatelstvím Karolinum. Oběma svazkům 1. dílu bylo přiděleno ISBN a bylo dohodnuto odevzdání díla do tisku do 10. ledna 2003.

Rovněž byly v tomto roce obnoveny soupisové práce v některých muzeích spadajících do 2. dílu Repertoria (Kutná Hora) a pro tuto práci byli získáni noví spolupracovníci z řad mladších studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

I v roce 2002 proběhl tradiční studentský workshop Žďárek, na jehož uspořádání se tentokrát kromě prof. Oldřicha Uličného z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace podíleli také pracovníci tohoto grantu (Jilemnice, 15.–17. listopadu 2002). Z části byl věnován problematice studia historie českého jazyka a starší české literatury a v jeho rámci proběhl i seminář s názvem Uvedení do práce se starými tisky aneb K čemu je dobrý Knihopis (A. Fidlerová, M. Šulcková), při němž si studenti osvojili základní dovednosti potřebné při práci se staršími texty.

Na konci 1. pololetí roku 2003 se po náročných předtiskových úpravách a několika jednáních zástupců autorského a edičního kolektivu (Alena Fidlerová, Karel Kučera, Roman Lang, Jan Šimek, Martina Šulcková) s odbornými pracovníky Nakladatelství Karolinum o technické redakci textu a obrazové přílohy, resp. o podobě a grafické úpravě obálky, podařilo odevzdat 1. díl Repertoria do tisku. Nakladatelství Karolinum jej vydalo v závěru tohoto roku ve dvou svazcích (ISBN 80-246-0607-0 [soubor], 80-246-0610-0 [1. svazek], 80-246-0611-9 [2. svazek]). Zkorigovaný text 1. dílu Repertoria byl pomocí sady speciálně vyvinutých programů (cca 3500 řádků zdrojového kódu v jazycích Visual Basic for Application a C+) převeden D. Lehečkou do formátu XML tak, aby mohly být poloautomaticky vygenerovány rejstříky a připraveny pro prezentaci na internetu. A. Fidlerová a M. Šulcková pak v průběhu tohoto roku několikrát informovaly odbornou veřejnost o obsahu 1. dílu Repertoria a o dalších připravovaných dílech (7. května v Kruhu přátel českého jazyka, 25. září na Semináři knihovníků muzeí a galerií v Třebíči).

Soupisové a kolační práce na 2. dílu se v tomto posledním roce trvání grantového projektu soustředily na pokračování a dokončení soupisů rukopisů v několika již rozpracovaných muzeích (Liberec, Kutná Hora, Kolín, Klatovy, Nymburk). Ve dnech 24.–30. srpna 2003 proběhly pod vedením A. Fidlerové a M. Šulckové tradiční letní týdenní soupisové práce (Kolín, Kutná Hora a Nymburk), a to za účasti 16 studentů a dalších spolupracovníků. Během tohoto týdne bylo sepsáno a zkolacionováno cca 100 rukopisů; v Kutné Hoře navíc studenti provedli fyzickou prohlídku dříve nedostupné části historického fondu, převezené z depozitáře ve Chvaleticích (cca 40 000 svazků), vyčlenili z ní rukopisy a popsali je.

Ve dnech 12.–14. září 2003 proběhlo tradiční setkání spolupracovníků na grantovém projektu v Žinkovech (pod vedením prof. Tilmana Bergera z Universität Tübingen, A. Fidlerové a M. Šulckové a za účasti 16 dalších spolupracovníků), jehož cílem bylo jak zhodnocení splnění jednotlivých úkolů projektu, tak rovněž připomenutí prof. Alexandra Sticha odhalením pamětní desky. Z prostředků grantového projektu byla dále částečně financována i společná exkurze studentů bohemistiky Filozofické a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ve dnech 24.–28. října 2003 (vedoucí exkurze: A. Fidlerová, Miloš Sládek) nazvaná Časně dušičkové putování západním a středním Slovenskem s malou vzpomínkou na nitranského rodáka univ. prof. Alexandra Sticha, v rámci které studenti navštívili především místa zajímavá z literárněhistorického hlediska a z hlediska česko-slovenských literárních i obecně kulturních vztahů (Skalica, Trnava, Dražovce u Nitry, Hronský Beňadik atd.).

Thesaurus linguae Bohemicae
Rosův Thesaurus linguae Bohemicae (Neuberský opis, přibližně 5500 stran) byl v rámci tohoto grantového úkolu přepsán, zkorigován, zkolacionován, převeden do formátu XML a jeho transliterovaná podoba byla zpřístupněna na internetu jako základní pramen a příručka pro filologický výzkum raně novověké literatury. Byla rozpracována textologicky náročná příprava autografu tohoto díla, jeho knižní vydání bude záviset především na dalších časových a finančních podmínkách. Práce na Rosově slovníku probíhaly v těchto fázích:

Na jaře roku 1998 vznikl tým přepisovačů z řad studentů bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (10 členů), jemuž se podařilo převést do počítače necelou polovinu výchozího textu, tj. Neuberského opisu (asi 2000 stran). Převedení Rosova slovníku do počítače se dělo v součinnosti s Českým národním korpusem, resp. jeho diachronní částí (K. Kučera) a v úzké návaznosti na Staročeský slovník ÚJČ AV ČR; speciální fonty pro transliterovaný přepis vytvořil interní pracovník Slovníku D. Lehečka. K této problematice byly prosloveny přednášky v Kruhu přátel českého jazyka, a to Nebyl „slovář“ jako „slownjk“ (D. Lehečka, 2. 12.) a Textová geneze Rosova Thesauru linguae Bohemicae (J. Linda, 9. 12.).

V roce 1999 byl dokončen přepis Neuberského opisu Rosova Thesauru do elektronické podoby, začalo kompletování úseků textu od jednotlivých přepisovačů do větších celků, kontrola úplnosti přepisu a doplňování případných mezer. Současně probíhaly i další přípravné práce pro zajištění bezchybné edice, především další heuristický výzkum pramenů, spojených s osudy autografu Rosova slovníku v 17. a 18. století, a s tím související pořádací práce na pozůstalosti doc. V. Petráčkové (Mgr. B. Michalová), ve které se podařilo objevit kopie některých neznámých Rosových autografů. Poznatků získaných při přípravě tohoto textu bylo využito během diskusního vystoupení na semináři věnovaném ediční praxi raně novověkých textů 25. února 1999, pořádaném ÚKS Akademie věd ČR ve spolupráci s bohemistickými katedrami Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Na základě interní dohody se v roce 2000 rozdělila práce do dvou týmů: tým A – neuberský (vedoucí A. Stich a M. Valášek) a tým B – autograf (vedoucí J. Linda) za oboustranné konzultace D. Lehečky. Ve spolupráci s B. Michalovou byla uspořádána a popsána fotografická pozůstalost V. Petráčkové. Byla provedena revize přepsaných textů v počítači v oddělení Staročeského slovníku ÚČJ AV ČR spolu se sjednocením jednotlivých souborů podle písmen abecedy (J. Rydlová), Mgr. D. Boudová pracovala v Knihovně Národního muzea na katalogu filigránů Rosova autografu, na nichž je do značné míry závislé genetické rozčlenění jednotlivých částí.

V následujícím roce provedl řešitel úkolu A. Stich dvojnásobnou analýzu přepisu Neuberského opisu Thesauru, označil všechny evidentní opisovačské omyly, textová místa, jež vyžadují úpravy z hlediska členění textu při prezentaci, evidoval všechny případy, kdy autor sám užil kvalifikátorů nebo uvedl své prameny, a provedl předběžnou vnitřní analýzu textu jako první krok pro případné kolektivní podniky (sympozium, slovník). Řešitel přednášel o slovníku v Německu (Erlangen, Tübingen) a v České republice. Byla uspořádána konzultace s kompetentními odborníky (dr. Petr Nejedlý ze Staročeského slovníku a dr. Zdeněk Tyl) o dalším postupu vydávání díla, jejímž hlavním výsledkem byl jednoznačný souhlas s tím, že má smysl, zvláště z pragmatických důvodů, zpřístupnit veřejnosti neuberský opis. Nebylo však zatím rozhodnuto o způsobu prezentace (transliterace kontra transkripce). Bylo rozhodnuto, že součástí této prezentace bude index verborum.

Během ediční přípravy autografu byla též v roce 2001 na základě připomínek členů této skupiny opravena a doplněna šablona, tj. zásady pro značkování textu, aby bylo možné v budoucí edici vyznačit, případně oddělit jednotlivé časové vrstvy Thesauru. Byly zahájeny konzultace s Knihovnou Národního muzea ohledně digitalizace rukopisného textu autografu a jeho počítačové prezentace. Byly provedeno detailní srovnání přepisu s fotokopiemi, abychom mohli podchytit všechna defektní místa přepisu. V lublaňské Národní a univerzitní knihovně byly excerpovány podklady z oblasti starší slovinské lexikografie, které – vzhledem k podobné textové situaci – budou sloužit pro formulování závěrů při ediční přípravě Thesauru.

Během roku 2002 byla dokončena revize přepisu Neuberského opisu Rosova Thesauru, přepsány chybějící úseky (na práci se podíleli nejvíce D. Boudová, D. Lehečka, Z. Leštinová, J. Linda) a začala práce kolační. Na počátku kolací byly stanoveny jejich zásady, které vycházejí ze snahy maximálně zhodnotit úsilí vložené do paleografického přepisu a umožnit transliterovanou edici Neuberského opisu a zpracování indexu verborum; další problémy (např. způsob přepisu grafémů s nestandardními diakritickými znaménky) řešili kolacionátoři (A. Stich, O. Koupil, D. Lehečka, Z. Leštinová, J. Linka, A. Nováková, V. Petrbok, M. Stluka, M. Valášek, B. Zahajská, E. Flanderková, R. Lunga, J. Šachlová) v průběhu práce. Z celkového počtu necelých 5500 stran bylo v tomto roce zkolacionováno přes 3000 stran (pomocí xerokopií), z toho 2000 stran bylo opraveno i v elektronické verzi.

V prvním pololetí posledního roku trvání grantového projektu nadále pokračovaly práce na kolacích Neuberského opisu Rosova slovníku (A. Černá, O. Koupil, D. Lehečka, M. Stluka, M. Valášek), jež měly za cíl připravit transliterovaný přepis tohoto díla ke zveřejnění na internetu. Do konce roku 2003 byly u celého slovníku kolace dokončeny a jejich výsledek byl zanesen do elektronické podoby textu (M. Stluka). Zkorigovaný text Neuberského opisu byl D. Lehečkou převeden do formátu XML tak, aby byla zachována autorova lexikografická metoda i další přidané informace získané při přepisu. Samostatná sada programů (cca 3000 řádků zdrojového kódu v jazyce C+) sloužila pro automatické generování obsahu a rejstříků a pro jejich prezentaci na internetu (transformace z XML do formátu HMTL a PDF, fulltextové prohledávání); prezentace je dostupná na webovém serveru Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky na adrese http://gebauer.ujc.cas.cz/?o=istcj/slovniky/rosathesn. Výchozí text ve formátu XML je připraven pro další, jemnější analýzy zachycené lexikální zásoby.

Bibliografická databáze, Příručka pro český jazyk a literaturu starší a střední doby
Část projektu byla zaměřena na vytváření bibliografické databáze sekundární literatury pojednávající o písemnictví raného novověku. Tento úkol, spočívající v excerpci vybraných periodik a zanášení bibliografických údajů do elektronické databáze vytvořené pro tyto účely (D. Lehečka), zajišťoval spoluřešitel V. Petrbok na pracovišti Ústavu české literatury Akademie věd ČR (v roce 1998 bylo vyexcerpováno šest periodik a vytvořeno zhruba 700 kompletních bibliografických záznamů, v roce 1999 se pozornost zaměřila na periodika zahraniční). Od roku 2000 byl původní záměr pořídit úplnou bibliografii textů o zkoumaném období omezen vzhledem k tomu, že podobné úkoly začala plnit i jiná odborná specializovaná pracoviště Akademie věd ČR, na zajištění bibliografické báze pro konkrétní úkoly grantu (vytváření Repertoria a příprava Thesauru) a zároveň podstatně rozšířen o úkol pořizovat a průběžně doplňovat materiálovou základnu pro studium sledovaných témat a období.

V souvislosti s tímto úkolem byly zásadním způsobem rozšířeny fondy Střediska literárněvědných informací ÚČL AV ČR, a to jak o relevantní, mnohdy unikátní referenční literaturu zahraniční provenience (nejúplnější knižní bohemikální bibliografie, místopisné a biografické slovníky, encyklopedie apod.), tak o xerokopie dílčích bibliografií, slovníků a časopisů z často obtížně dostupných fondů Národní knihovny ČR a Knihovny Národního muzea v Praze, jakož i o fotografie, xerokopie či faksimile vybraných vzácných starých tisků. Všechny tyto knižní jednotky, resp. fotografie a xerokopie byly zkatalogizovány, příp. knihařsky zpracovány, a zpřístupněny pro širokou veřejnost v knihovně ÚČL Akademie věd České republiky.

Významnou součástí projektu se v jeho průběhu stalo rovněž postupné vytváření knihovny Pracoviště pro výzkum jazyka a literatury střední doby na Katedře české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a to pod vedením Jakuba Krče (1998–1999), Aleny Fidlerové (2000) a Jaroslava Mojžíše (2001–2003). V této knihovně, dnes Příručce pro český jazyk a literaturu starší a střední doby, bylo vybudováno několik ojedinělých fondů, sloužících jak pro plnění dílčích grantových úkolů (fond domácích i zahraničních katalogů a soupisů rukopisů a starých tisků, včetně mj. Bibliothèque de la Compagnie de Jésus; archiv rukopisů a starých tisků; fond xerokopií a mikrofilmů rukopisů a starých tisků, včetně kopií autografu Rosova slovníku a jeho Neuberského opisu), tak pro širší bádání nejen o jazyce a literatuře raného novověku (fond xerokopií gramatik a slovníků; fond edic, xerokopií či faksimilií jednotlivých památek, včetně mj. Bible kralické; fond základní lingvistické a literárněvědné literatury), ale i o soudobé historii, filozofii, hymnologii, poetologii či teologii.

V oblasti xerokopií se podařilo vytvořit reprezentativní fond starých tisků a rukopisů umožňující jak průřezové seznámení s podobou jazyka a slohu od konce 15. do konce 18. století, tak odbornou badatelskou činnost. Vedle některých prvořadých a klasických děl 17.–18. století (gramatiky, historiografické a hagiografické práce, dílo B. Balbína, J. Feruse-Plachého aj.) obsahuje fond také díla „druhé kategorie“, což umožňuje jedinečným způsobem studovat dobu v její stylové plasticitě. V rámci fondu xerokopií byla pořízena také kopie unikátní 24svazkové rukopisné encyklopedie českých spisovatelů obrozeneckého historika Jana Cerroniho (Scriptores Regni Bohemiae) z konce 18. století, představující důležitý zdroj informací o autorech zkoumaného období.

Příručka pro český jazyk a literaturu starší a střední doby získala postupně pevné místo ve struktuře knihoven Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, její fondy byly zkatalogizovány a zaneseny do centrální evidence FF UK. Knihovna tak nabídla a nabízí své služby výrazně širšímu okruhu zájemců a knihy zakoupené původně pro účely konkrétních grantových úkolů mohou sloužit pro výuku na fakultě i jako pramen pro rozsáhlejší výzkumy literatury a jazyka středního období.

Spolupráce s jinými institucemi
Grantový projekt byl od počátku úzce svázán spoluprací s odbornými i pedagogickými institucemi, akademickými, univerzitními či – v případě pořizování soupisu pro připravované Repertorium – též s pracovišti jednotlivých muzeí, galerií a archivů.

Z vědeckých institucí domácích je nutno zmínit především Knihovnu Národního muzea v Praze, Národní knihovnu ČR, Základní knihovnu Akademie věd ČR, Památník národního písemnictví v Praze, Židovské muzeum v Praze (popis hebrejských textů, exkurze v expozicích, konzultace hebrejských částí v Rosově Thesauru), Západočeské muzeum Plzeň (příprava podrobného katalogu rukopisů, zahrnující i rukopisy, jež Repertorium neeviduje, tj. především středověké), Komisi pro soupis rukopisů Archivu Akademie věd ČR (konzultace při přípravě Repertoria), Ústav pro jazyk český AV ČR (zvl. Staročeský slovník, příprava edice Neuberského opisu slovníku V. J. Rosy), Ústav pro klasická studia Akademie věd ČR (kompletace databáze Škarkova hymnologického projektu z 50. a 60. let), Slovanský ústav Akademie věd ČR (popis rukopisných slavik); dále Státní vědecké knihovny v Olomouci a Plzni (budování fotoarchivu), Filozofickou fakultu OU (ediční příprava textů, mj. Božanova Slavíčku rájského) či pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity v Hradci Králové, Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2000 je grantový projekt jako celek též členem České společnosti pro výzkum 18. století.

Ze zahraničních institucí pak zmiňme především dlouhodobou spolupráci s Varšavskou univerzitou, která umožnila uspořádat na Filozofické fakultě UK přednáškový cyklus polského literárního historika Pawła Stępieńa v květnu 1998. Dále to byla Książnica Cieszyńska Cieszyn (tyto česko-polské aktivity zahrnuje informativní článek A. Sticha, D. Lehečky a J. Lindy Stýkání bohemisticko- polonistické (Forum V, 1998, č. 2, s. 10) a univerzity ve Vídni (prof. J. Vintr) a v Tübingen (prof. T. Berger). Během zahraničních studijních cest byly navázány kontakty s univerzitní knihovnou ve Vratislavi a v Krakově, podobné cíle měly i další studijní pobyty ve vybraných lokalitách a institucích v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Slovinsku, Itálii a na Slovensku.

Výsledkem česko-slovenské spolupráce byla mimo jiné úspěšná přednáška PhDr. Miloslava Vojtecha, Ph.D. z Katedry slovenské literatury a literární vědy Univerzity Komenského v Bratislavě Čeština ako literárny jazyk na Slovensku (v obdobi národného obrodenia), proslovená v rámci Kruhu přátel českého jazyka (23. října 2002). Podobně tomu bylo s česko-německými kontakty, umožnivšími mj. uskutečnění přednášky Kristiny Kallert M.A. (Universität Regensburg) Od baroka k osvícenství. Nepomucenská kazatelská literatura české provenience v 18. století (Kruh přátel českého jazyka, 19. března 2003).

Z jednotlivých spoluprací uveďme mj. přípravu a uskutečnění rozhlasových přednášek o barokní literatuře (mj. J. Linda, A. Stich, R. Matys: Měj se dobře světe, je v tobě jen hoře. ČRo 3 Vltava, 11. prosince 1998); spoluorganizaci 27. ročníku česko-polské konference mezi Univerzitou Karlovou a Uniwersytetem Warszawskim (2.–4. května 2000), kde se svými referáty vystoupili A. Stich (Sláva Barokní Čechie), J. Linka (Česko-polské kontakty v raném novověku) a J. Malický (Slezská toponomastika v ranném novověku); podíl pracovníků grantového úkolu na přípravě monumentální a reprezentativní výstavy Sláva barokní Čechie (Národní galerie v Praze, generální kurátor Vít Vlnas, Praha 2001; A. Stich, R. Ujfaluši, J. Linda, D. Boudová, M. Šulcková); spolupráci spoluřešitele s Divadelním ústavem Akademie věd ČR na heslech pro připravovaný Slovník českého dramatu do 1800 a Slovník českého hudebního divadla 19. století; vystoupení spolupracovníků grantu (O. Koupil, A. Stich, M. Valášek) na vernisáži výstavy věnované Jánu Kollárovi, která probíhala v Kabinetu knižní kultury Národního muzea (25. července 2002); spoluúčast na odborné přípravě výstavy V knihách zapsáno (výstava rukopisů ze sbírek muzeí – Muzeum Jindřichohradecka, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Regionální muzeum v Českém Krumlově, Městské muzeum a galerie v Dačicích, Městské muzeum v Blatné), jejíž podstatnou část tvoří rukopisy 17. a 18. století, zařazené do 1. dílu Repertoria (září 2003–květen 2004; M. Šulcková).

Publikační a přednášková činnost, účast na konferencích, činnost badatelská a pedagogická
Grantový projekt umožnil nejen vytvořit kolektivním úsilím Repertorium a Thesaurus, ale též rozšířit povědomí o písemnictví raného novověku, a to publikováním či přednesením individuálních či dílčích výstupů, přípravou edic významných a opomíjených dobových slovesných památek, organizováním seminářů zaměřených na lingvoliterární či textologickou analýzu soudobé produkce, pořádáním přednášek o vybraných filologických jevech a problémech spjatých s tímto obdobím a účastněním se či organizováním kolokvií, konferencí a kongresů uspořádaných na toto či příbuzná témata.

Přednášková a pedagogická činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (A. Stich, J. Linda, A. Fidlerová, M. Šulcková) se soustředila na předávání prohloubených znalostí o jazyce a literatuře 17. a 18. století a též potřebných dovedností pro účast na grantových úkolech či na jiných souvisejících projektech. (Např. v rámci semináře Ediční příprava rukopisného kancionálu rodiny Volných z 1. poloviny 18. století, vedeného Jaromírem Lindou v zimním semestru 2001/2002, pořídili studenti tohoto semináře soupis pozůstalosti Antonína Škarky uložené na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.)

Výsledkem úspěšného probouzení a cíleného vedení studentského zájmu o raně novověkou slovesnou produkci je dlouhá řada seminárních, ročníkových, diplomových i disertačních prací, úspěšně obhájených, zčásti publikovaných, zčásti rozpracovaných. Na Katedře české literatury a literární vědy byly takto obhájeny diplomové práce Kateřiny Plívové (Literární okruh manětínské větve Lažanských), Jany Ježkové (Disticha Catonis – časoměrné překlady J. A. Komenského a V. J. Rosy), Tomáše Matějce (Dvě sousedské hry o Tobiášovi), Aleny Fidlerové (Jan Klatovský: Fundací aneb Založení i vystavění města Klatov [Literárněhistorický rozbor a edice]) či Markéty Doležalové (Neautorské textové změny na příkladu jezuitské cenzury v tištěné literární produkci 16. století); v Ústavu českých dějin mj. diplomová práce Filipa Outraty (Vavřinec Benedikt Nudožerský jako kulturní typ), odměněná Bolzanovou cenou, v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace diplomová práce Šárky Lešnerové (Postavení příklonky se v textu K. Haranta Cesta z Království českého… do země svaté…) či Pavla Mareše (Staré paměti kutnohorské ve dvojím vydání – Analýza). Pod vedením školitele A. Sticha vypracovali v průběhu trvání grantového projektu své disertační práce Jaromír Linda (Genetická interpretace paratextů Historia urbis Plsnae a Epitome historica rerum civitatis Plsnae Jana Tannera, obhájena na KČL v lednu 2002) a Václav Petrbok (Stýkání nebo potýkání? Několik kapitol z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek, obhájena na KČL v lednu 2004, funkci školitele převzala po zesnulém A. Stichovi doc. H. Šmahelová). Na materiálu shromážděném při přípravě Repertoria vypracovávají své disertační práce A. Fidlerová (Jazyk kantorské slovesné tvorby druhé poloviny 18. století a první čtvrtiny 19. století na příkladu českých vánočních pastorel) a M. Šulcková (Vybrané kapitoly ze slovensko-českých literárních vztahů z let 1750–1850).

Podmínkou i dokladem komplexního zaměření tohoto grantového projektu se ukazuje být hojná aktivní účast na domácích a zahraničních odborných setkáních, z nichž jmenujme především konferenci s mezinárodní účastí Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století (Rychnov nad Kněžnou, 17.–29. května 1999), kde se svými referáty vystoupili A. Stich, R. Lunga, M. Doležalová, T. Matějec a J. Linda a jejíž sborník vyšel za redakční práce V. Petrboka a s finančním přispěním grantu. Nezbytnou se jevila opakovaná účast vedoucích soupisových prací na konferencích Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska pořádaných SVK Olomouc. Téměř „domácí“ se pak spolupracovníkům grantu stala půda Kruhu přátel českého jazyka (srov. přednášky Nápisy na českých historických zvonech Radka Lungy, Eugen Rippl – neznámý moravskoněmecký bohemista Václava Petrboka, Jak vydávat Durychovo Bloudění? (K chystané edici v České knižnici) Martina Valáška, Česky psané adaptace životů svatých v 16.–18. století Jana Linky, Barokní modlitební kniha v českých zemích Jana Kvapila).

Ze zahraničních podniků lze uvést mj. mezinárodní česko-italskou konferenci Barocco in Boemia, barocco in Italia – uomini, idee e forma a confronto (Benátky, 1999, A. Stich, M. Valášek, A. Catalano, R. Lunga a J. Linda), mezinárodní konferenci v polských Radziejowicích (20. dubna 2002, A. Stich, J. Linka), kolokvium La Bohęme, un foyer du baroque européen: le dialogue des arts dans le baroque tchèque, konané v Lille v rámci České sezony ve Francii (27. a 28. listopadu 2002; A. Stich zde proslovil přednášku Jazyková kultura českého baroka jakožto fenomén obecně kulturní, A. Fidlerová příspěvek Rukopisné knihy 17. a 18. století v Čechách [jak se zachovaly ve sbírkách českých muzeí]); konferenci „Kolloquium zur sprach-, literaturund kulturwissenschaftlichen Bohemistik – im Bereich tschechisch-deutscher Beziehungen“ (Mnichov, 25.–27. února 2003, A. Fidlerová a M. Šulcková přednesly příspěvek nazvaný Prezentace projektu Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách I/1, 2, A–J a V. Petrbok příspěvek Die Frage nach einer möglichen Edition der Quellen zur Geschichte der Bohemistik und Germanobohemistik) či konferenci „Nové interpretace českého baroka“ (12.–13. května 2003, Piliscsaba, Maďarsko, pořadatel Katolická univerzita Petra Pázmánye), kde vystoupili A. Fidlerová s příspěvkem nazvaným Čím může přispět výzkum rukopisných památek 17. a 18. století k nové interpretaci českého literárního baroka, F. Outrata s příspěvkem Vavřinec Benedikti z Nudožer a M. Janosik-Bielski s příspěvkem Úpadek barokní češtiny?

Neméně podstatné jsou výsledky ediční činnosti účastníků grantového projektu a ediční počiny, které vznikly za jeho podpory; byly tak vydány významné památky českého písemnictví střední doby: Země dobrá, to jest země česká (Brno, Atlantis 1998, ediční příprava Ivona Kučerová, Lucie Medová), Jan Kořínek: Staré paměti kutnohorské (Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2000, editoři A. Stich a R. Lunga), Šimon Lomnický z Budče: Kupidova střela, Dětinský řápek (Brno: Atlantis 2000, editor J. Krč), Giovanni Battista Manni: Věčný pekelný žalář (Brno: Atlantis 2002, editor M. Valášek), Matouš Benešovský, zvaný Philonomus: Grammatica Bohemica, Knížka slov českých vyložených (KLP: Praha 2003, editor O. Koupil).

Závěrem vybíráme z publikační činnosti podstatné studie a články, mapující jak široký záběr grantového projektu, tak užší zaměření jeho nejaktivnějších účastníků:

Alexandr Stich
• Czeska barokistyka. In: Barok w Polsce i w Europie Środkowo-Wschodnej. Warszawa: Wydział Polonistyki – Instytut Literatury Polskiej 2000, s. 37–41
• Josef Dobrovský und das Tschechische des 17.–18. Jahrhunderts. In: Wiener Slavistisches Jahrbuch 45, 2000, s. 179–187
• Ani temno, ani pouhé světlo. In: Lidové noviny, 15. 2. 2001, s. 20 [rozhovor o barokní literatuře s J. Slomkem]
• Čech, český, Čechy, Česko: ein Land und seine Namen. In: Deutsche und Tschechen: Geschichte – Kultur – Politik. Ed. W. Koschmal, M. Nekula a J. Rogall. Beck, München 2001 (Beck’sche Reihe, sv. 1414), s. 14–24
• Čech, český, Čechy, Česko… In: Češi a Němci: dějiny – kultura – politika. Uspoř. Walter Koschamal, Marek Nekula a Joachim Rogall. Přel. [jen německy psané příspěvky] Václav Maidl. Paseka, Praha a Litomyšl 2001, s. 11–17
• Kupido, incest a pomsta. Souvislosti, roč. 12, č. 1, s. 111–123
• Jazyková a slovesná kultura v barokních Čechách. In: Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Ed. V. Vlnas. Národní galerie v Praze, 2001, s. 235–253

Václav Petrbok
• Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler. Albert, Boskovice 1997 [editor sborníku, s J. Tydlitátem]
• Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Albert, Boskovice 1999 [editor sborníku, s R. Lungou a J. Tydlitátem]
• Stanislav Vydra mezi Balbínem a Jungmannem. In: Mezi časy… Kultura a umění v českých zemích kolem roku 1800. KLP, Praha 1999, s. 190–207
• Koniášova Lob-klingende Harfe des Neuen Testaments – po matných stopách německé hymnografie v Čechách. In: Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Albert, Boskovice 1999, s. 189–206
• Jan Nepomuk Norbert Hromádko – ein Bohemist im vormärzlichen Wien. Wiener Slawistisches Jahrbuch 46, 2000, s. 85–97
• Pokus o charakteristiku zpráv o českém národním hnutí v soudobé německé a rakouské publicistice a odborné literatuře. In: K. Bláhová (ed.), Komunikace a izolace v české kultuře 19. století. Praha 2002, s. 145–159
• Desideria a desiderata aneb Zpráva o nálezu edice Kritische Versuche Josefa Dobrovského v pozůstalosti O. Králíka (s O. Koupilem). In: Mezinárodní sympozium Josef Dobrovský – fundator studiorum slavicorum: Program. Resumé příspěvků. Praha 10.–13. června 2003, Praha 2003, s. 47
• Die literarische Tradition der Verehrung des heiligen Wenzel zwischen Augsburg und Prag im 17. und 18. Jahrhundert. In: Zprávy Společnosti pro dějiny Němců v Čechách. O! werthestes Vatter-Land! Kultur Deutschböhmens 17.–19. Jh. – Sv. 2, 2003, s. 45–57 [s R. Lungou]
• Josef Hanuš – historik české a slovenské literatury 17. a 18. století. In: M. Vojtech (ed.), Príspevky k dejinám literárnovednej slovakistiky na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, Univerzita Komenského, Bratislava 2003, s. 45–52

Jaromír Linda
• České výzkumy slezských historických fondů. In: Historyczne ksiçgozbiory Cieszyna na tle Śląskim, Cieszyn 1997 [vyšlo 1998], s. 47–55
• Od moudrosti k Mudrosloví. K možnostem genetické kritiky textu. In: Růže stolistá. F. L. Čelakovský 1799–1999. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Muzeum středního Pootaví, Strakonice 1999 [vyšlo 2001], s. 76–84

Jan Linka
• Scipio Berlička a Piotr Skarga: dávné kořeny jazykové a literární kultury českého obrození. In: Odrodzenie narodowe w Czechach i na Słowacji, Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, Kraków 1999, s. 131–140
• Czytelnik Bridla w środowisku polskich badaczy literatury dawnej – szkic. In: Barok w Polsce i w Europie Środkowo-Wschodniej, red. Janusz Pelc, Krzysztof Mrowcewicz, Marek Prejs, Wydział Polonistyki – Instytut Literatury Polskiej, Warszawa 2000, s. 325–332
• Vitae Sanctorum 1696. In: Bibliotheca Strahoviensis, 4–5, 2001, s. 191–230

Martin Valášek
• Jindy a nyní (K historii vydávání raně novověkých česky psaných textů). In: Listy filologické CXXIII, 2000, 1–2, s. 149–156

Jan Kvapil
• Ze zahrádky do zahrady aneb Od Hortulu animae k Štěpné zahradě Martina z Kochemu. Utváření modlitební knihy barokního typu. Acta Universitatis Purkynianae 69, Ústí nad Labem 2001
• Das deutschböhmische Lesebuch des Barock. Ústí nad Labem 2001

Martina Šulcková
• Slovenští veršovci – Slovenské verše. Tvorba R. Leškové, Š. Lešky, J. Palkoviče a B. Tablice v kontextech. In: Jeden jazyk naše heslo buď I. Antonín Jaroslav Puchmajer. Radnice, Praha 2001, s. 161–171
• Albert Pražák a jeho studie o starší slovenské literatuře. In: M. Vojtech (ed.), Príspevky k dejinám literárnovednej slovakistiky na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Univerzita Komenského, Bratislava 2003, s. 41–44
• Poznámka k ediční a vydavatelské praxi na Slovensku v letech 1805–1822. In: Varia XI. Zborník materiálov z XI. kolokvia mladých jazykovedcov. Bratislava 2004, s. 26–30

Alena Fidlerová a Martina Šulcková
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy