1

PRAHA
Teze habilitační přednášky

PRAHA
Teze přednášky, proslovené v rámci habilitačního řízení před členy Katedry české literatury a literární vědy, 4. března 2004

Výuka českého jazyka a literatury má na vídeňské univerzitě dlouholetou tradici. V roce 2000 bylo za účasti celé řady bohemistů z Rakouska, Německa a Česka připomenuto její 225. výročí založení. Bohemistiku zde lze studovat buď jako diplomový obor, anebo jako obor čeština-učitelství. Od roku 2002 existuje na vídeňské slavistice vedle bohemistiky i slovakistika jako samostatný obor.

Ein Bohemistikstudium in Marburg ist im Rahmen der am Institut für Slawische Philologie angeboten Magisterstudiengänge als Haupt- oder Nebenfach möglich. Künftig wird die tschechische Sprache und Literatur im Rahmen Bachelor- und Masterstudiengänge („Osteuropastudien“, „Philology“, Europäische Literaturen“) eine große Rolle spielen. Für das regelmäßige Lehrangebot sorgen Prof. Dr. Reinhard Ibler und Dr. Claudia Natterer (beide Tschechische Literaturwisenschaft) sowie Prof. Dr.

Czech at the University of Wisconsin-Madison Czech has been taught at the University of Wisconsin-Madison since the 1970s. The Czech program is housed in the Department of Slavic Languages and Literatures, where Russian, Polish, and SerboCroatian are also taught. The Department has a thriving doctoral program in Russian literature, and many graduate students choose to study Czech as a Slavic language. The instructor for Czech is Dr. David Danaher.

Pokud o ženě není možno říci, čím je, možná by tomu bylo jinak v případě matky, neboť se jedná o jedinou funkci „jiného pohlaví“, které můžeme s jistotou připsat existenci. Nicméně i zde zabředáme do určitého. – Především žijeme v civilizaci, v níž je posvěcené (náboženské nebo laické) zobrazení ženství vstřebáno do mateřství.

Giovanni Bellini: 1430?–1516

The text was translated within the seminar Introduction into Czech Literature at Charles University

I
Through the Gothic stained-glass window of the château shines the moon. Flashes of variegated light fall onto the mosaic floor, glaze the beautiful foliage of the tall rubber plants standing alongside the walls, reflect off the parapets covered with garnet-red samite intertwined with silver.

“Philosophy of love in Božena Němcová? Nonsense!” is what a literary historian, as well as a historian of philosophy, would say. Němcová was a spontaneous and supreme writer of belles-lettres. Working with precisely defined concepts and rational argumentation, moreover in the spirit of some sort of scholastic doctrine, was completely alien to her. Nevertheless in her life as in her works, Němcová touched upon several general questions, especially of a moral and social nature. Qualified answers to these have up to now been usurped by religious faith and secular wisdom.