Kniha Josefa Hrdličky Obrazy světa v české literatuře. Studie o způsobech celku (Komenský, Mácha, Šlejhar, Weiner) je v literárněvědné bohemistice ojedinělým a výjimečným pokusem o rekonstrukci „způsobů“ specifické konstituce heterogenních světů v české literatuře.
Holandský fyziolog, biolog a psycholog F. J. J. Buytendijk (29. 4. 1887–21. 10. 1974) je považován za jednoho ze zakladatelů a čelnou postavu psychologické antropologie a antropologicko-fenomenologické psychologie a za jednoho z předchůdců kybernetické antropologie. Studoval a působil na univerzitách v Amsterdamu, v Groningenu, kde se v roce 1925 stal profesorem fyziologie a kde se zabýval také psychologií hry u zvířat. Dále působil na univerzitách v Utrechtu, Cambridge, v Berlíně, Kolíně nad Rýnem i v Basileji.
Libě a Honzovi
se vzpomínkou na jedno naše setkání
Náhle mi bylo lhostejné, že nejsem moderní. (…a jako slepec, jehož prst hmatá přes text života
a tu a tam poznává to, „co už bylo řečeno“.)
(Roland Barthes, záznam v deníku z 5. srpna 1977)
Básník mluví na prahu bytí. Budeme tedy muset,
abychom určili bytí obrazu, nechat rozeznít, ve
stylu fenomenologie Minkowského, jeho ozvěnu
a učinit ji slyšitelnou.
(Gaston Bachelard, La poétique de l‘espace, 1957)
Bezděčné iniciátorce mého setkání s Bindo Altoviti na zámku,
na sklonku léta 1973, Jarmile Hubáčkové...
a mé sestře Ivce, které jsem o tom všem vyprávěl.
Pádem „železné opony“ a prolomením izolace zemí tak zvaného východního bloku otevřel se také do té doby nemyslitelný prostor recepce a reflexe historické avantgardy zemí střední a východní Evropy.
V nakladatelství pro literární vědu a jazykovědu Edition Praesens v Rakousku vyšla před nedávnem monografie Geschichte der tschechischen Literatur des 20. Jahrhunderts Jiřího Holého. Jde o překlad autorových kapitol k dějinám moderní české literatury, tvořících součást rozsáhlejší publikace Česká literatura od počátků k dnešku (Praha 1998, 2. vyd. 2002). Pro německé vydání byl původní text přepracován, některé kapitoly (zejména Poezie přelomu století a Německá literatura v českých zemích) byly rozšířeny, text opatřen vysvětlujícími poznámkami pro německé čtenáře.
Zdá se, že hermeneutika, tento vůdčí pojem filozofické a obecně duchovědné diskuse (především v německé jazykové oblasti) na přelomu 60. a 70. let dvacátého století, neztratila ani dnes nic ze své aktuálnosti. V průběhu 70. a 80.
Často vidíme zakrnělá těla, těla, která jsou pouze naznačená jako panáčci z čárek nebo jsou prázdnými slupkami, těla, která dole ztrácejí kontury, ústí do čáry, těla, tenká a malá pod všemocnými hlavami.
Ch. Schachtner[ová]: Geistmaschine (1993)
