Současná výuka a studium bohemistiky v Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity

Výuka českého jazyka a literatury má na vídeňské univerzitě dlouholetou tradici. V roce 2000 bylo za účasti celé řady bohemistů z Rakouska, Německa a Česka připomenuto její 225. výročí založení. Bohemistiku zde lze studovat buď jako diplomový obor, anebo jako obor čeština-učitelství. Od roku 2002 existuje na vídeňské slavistice vedle bohemistiky i slovakistika jako samostatný obor.

Na slavistice studuje momentálně kolem 200 inskribovaných bohemistů a slovakistů, přičemž počet frekventantů bohemistických a slovakistických seminářů a přednášek je přirozeně menší. Mnoho inskribovaných studentů, hlavně studenti třetího věku, studuje pouze ze zájmu, a tak absolvují jen část kurzů nebo přednášek, aniž by počítali s absolvováním nebo ukončením celého studijního programu.

Do roku 1992 byl za výuku jazykovědné a také literárněvědné bohemistiky zodpovědný prof. dr. Josef Vintr. Výuku moderní české literatury zajišťovala přitom také dr. Christa Rothmeier. Pro velký zájem o studium bohemistiky (po roce 1989 došlo ke ztrojnásobení dosavadního počtu studentů bohemistiky) byla v roce 1992 zřízena samostatná katedra západoslovanských literatur, kterou obsadil na základě výběrového řízení prof. dr. Pavol Winczer z Bratislavy. Tato profesura je spojena s dvěma asistentskými místy – pro českou a slovenskou literární vědu – toto místo zastává od roku 1994 dr. Gertraude Zand (do začátku května 2004, tzn. v posledních měsících její mateřské dovolené, jí zastupoval dr. Václav Petrbok), a pro polskou literární vědu, kterou vyučuje dr. Jolanta Doschek. V rámci literárněvědného zaměření institutu došlo v posledních letech k jejímu profesnímu – hlavně metodologickému – rozšíření směrem ke kulturologii, což se též projevilo v přejmenování příslušného oboru a pracoviště na Západoslovanskou literární vědu a kulturologii.

Moderní českou literaturu nadále vyučuje také uznávaná překladatelka dr. Christa Rothmeier, která vede paralelně s dr. Annou Drabek i úvodní bohemistické prosemináře o kultuře a reáliích českých zemí. Po emeritování prof. dr. Pavola Winczera roku 2003 přednášeli západoslovanské literatury hostující profesoři, v letním semestru 2004 je to prof. dr. Jiří Holý. V současné době probíhá výběrové řízení na místo uprázdněné po odchodu prof. Winczera, nové místo bude obsazeno od letního semestru 2005.

Po emeritování bohemisty a sorabisty prof. dr. Josefa Vintra, který vyučoval hlavně jazykovědné předměty a starší literaturu, byla jako obdoba katedry západoslovanských literatur nově zřízena i katedra západoslovanských jazyků. Na ni byl od 1. 3. 2004 povolán na základě výběrového řízení prof. dr. Stefan Michael Newerkla. I tato profesura je spojena s dvěma asistentskými místy – pro českou a slovenskou jazykovědu, kterou zastává od 1. července 2004 dr. Taťána Vykypělová, a pro polskou jazykovědu, za kterou zodpovídá dr. Małgorzata Warchoł-Schlottmann.

Jazykovědnou a literárněvědnou bohemistikou se v Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity dále zabývají ve své výzkumné činnosti nebo i ve výuce různí mimořádní profesoři, zejména prof. dr. Gero Fischer (jazykovědné a jazykově didaktické semináře), prof. dr. Johannes Reinhart (starší česká jazykověda a literární věda), prof. dr. Stefan Simonek (novější česká literární věda) a pochopitelně oba emeritovaní profesoři Josef Vintr (jazykovědná a literárněvědná bohemistika) a Pavol Winczer (západoslovanská literární věda).

Garantem jazykového vzdělání a výuky didaktiky českého jazyka je Mgr. Hana Sodeyfi. Na výuce českého jazyka se však v posledních letech vždy významně podíleli a dodnes podílejí i jiné lektorky a lektoři z Rakouska a České republiky, momentálně jsou to dr. Edith Kafka, hostující lektorka dr. Taťána Vykypělová (do konce června 2004) a Mgr. Hanna Vintr.

Od roku 1990 se dá čeština studovat i na vídeňské Ekonomické univerzitě jako dodatečné studium. Jazykové kurzy češtiny byly v posledních letech zavedeny mj. též na vídeňské Zemědělsko-technické univerzitě BOKU a v Jazykovém středisku Vídeňské univerzity. Absolventi vídeňské bohemistiky nacházejí uplatnění převážně v ekonomické oblasti, stoupá však také zájem o absolventy bohemistiky ve státní sféře a kultuře. Učitelé mohou vyučovat český jazyk na středních školách především v Dolním a částečně i v Horním Rakousku.

Webové stránky pracovníků vídeňské bohemistiky
Ústav slavistiky www.univie.ac.at/slawistik/
Gero Fischer www.univie.ac.at/pawlatsche/
Stefan Michael Newerkla mailbox.univie.ac.at/Stefan.Newerkla/
Hana Sodeyfi mailbox.univie.ac.at/~sodeyfh3/
Josef Vintr mailbox.univie.ac.at/Stefan.Newerkla/vintr.html
Gertraude Zand mailbox.univie.ac.at/Gertraude.Zand/

Dizertace od roku 1997
• Josef Ernst: Die Entwicklung der tschechischen Militärterminologie, 2002
• Stefan Michael Newerkla: Intendierte und tatsächliche Sprachwirklichkeit in Böhmen. Diglossie im Schulwesen der tschechischsprachigen Länder der Habsburger-Monarchie 1740–1918 am Beispiel der westböhmischen Kreisstadt Plzeň (Pilsen), 1998
• Kyong-Ock Kim: Die Probleme beim Spracherwerb des Tschechischen bei Koreanern im Hinblick auf die Verbkategorien, 1998
• Ludwig Stuchlik: Die Alttschechischen Handschriften zur Krönungsordnung der böhmischen Könige, 1997
• Gertraude Zand: Totaler Realismus und Peinliche Poesie. Tschechische Untergrund-Literatur 1948–1953, 1997

Diplomové práce od roku 1997
• Petra Rattensperger: Interkultureller Zugang zum Tschechischunterricht in der Erwachsenenbildung, 2003
• Sibylle Obersteiner: Gibt es eine Feministische Linguistik in der tschechischen Sprachwissenschaft?, 2002
• Friederike Köhler: Zu den didaktischen Fertigkeiten des Lehrers in der Erwachsenenbildung im Tschechischen als Fremd- bzw. Zweitsprache, 2002
• Isabella Maria Übermasser: Tschechische Weihnachtslieder der Barockzeit von Adam Michna z Otradovic und Fridrich Bridel, 2002
• Dominique-M. Kalteis: Jaro léto podzim zima, čí je to vina? Die Bedeutung und Funktion des Textes im tschechischen Underground am Beispiel der Gruppe The Plastic People of the Universe, 2002
• Heidemarie Lenz: Keine „tschechoslowakische“ Sprache. Geschichtlicher Überblick einer Divergenz zweier Nachbarsprachen, 2002
• Sylvie Šebelová: Sackgassen auf dem Datenhighway. Sinnvolle Einsatzmöglichkeiten neuer Medien im Tschechisch-Unterricht, 2001
• Eva Krepelka: Daten und Fakten zu Leben und Werk von Nadežda Meľniková-Papoušková (1891–1978), 2000
• Annette Höslinger-Finck: Der tschechische Bruncvík im Vergleich mit deutschen Bearbeitungen der Heinrich-Sage, 2000
• Daniela Vanek: Nivellisierungstendenzen in der Stadtsprache von Žďár nad Sázavou. Ein Vergleich zwischen der älteren und der jungen Generation, 1999
• Margit Ehrlich: Der russische und tschechische Einfluß auf die slowenische Sprache bis zum Jahr 1900, 1999
• Michael Stavaric: Die Sprachstrukturen tschechischer Schlagzeilen in Mladá fronta Dnes und Blesk, 1998
• Katharina Ziegelbauer: Der Ausdruck der Modalität der Notwendigkeit, der Möglichkeit und des Wunsches im Russischen und Tschechischen, 1998
• Pia Buchner: Ludvík Vaculík als Feuilletonist vor dem Hintergrund der tschechischen Feuilletontradition, 1998
• Elisabeth Gecse: Absurdes Drama im Tschechien der 60er Jahre, 1997
• Sophia Asperger: Der polyphone Roman. Polyphone Weisen in Markéta Lazarová von V. Vančura und in K. Čapeks noetischer Trilogie, 1997

Sestavili Stefan Michael Newerkla, Václav Petrbok a Gertraude Zand
Universität Wien