19

„Every perception is hallucinatory because perception has no object“
(Deleuze 1993, s. 93)

Problematika tzv. národního obrození patří ke konstantním tématům českých historických a filologických věd, a to již od druhé poloviny 19. století, pomineme‑li ovšem už soudobou (sebe)reflexi samotných aktérů tohoto procesu. Ne náhodou se otázky po příčinách vzniku, mechanismech fungování a rovněž jeho důsledcích pro utváření české moderní společnosti a jejího společenského, kulturního, politického a hospodářského života vynořovaly v obdobích společenské a kulturní „nesamozřejmosti“ a „nejistoty“, prostupovaly rovněž debatami týkajícími se tzv. sporu o smysl českých dějin.

Četné vzpomínkové stati, které od 26. ledna 2003 provázejí památku profesora Alexandra Sticha, leckdy kolegiálně vtipně, jindy s lehkou nostalgií připomínají výjimečnou vědeckou a společenskou činorodost, mimořádnou erudici, pozoruhodnou osobitost i pověstnou pedagogickou způsobilost lingvisty, slavisty a literárního historika, jehož aktivity na pražské bohemistice (i mimo ni) vzbuzovaly účastný zájem jak odborné veřejnosti, tak studentů, přičemž nejednoho z nich nasměrovaly na jeho vlastní profesní dráze.

Složitou konstelaci národních a jiných kulturních identit v Praze do první poloviny 20. století se různí autoři pokoušeli v textech vzpomínkových, kulturněhistorických nebo literárních uchopit prostřednictvím rozličných metafor a narativů. K nejvýraznějším takovým vzpomínkovým a poznávacím vzorcům patří variace na „tripolis Praga“, metafory ostrova či ghetta. Ines Koeltzschová je úvodem své knihy Geteilte Kulturen.

Termín propaganda je často vnímán jako synonymum ideologických praktik totalitních režimů, především v jejich moderní historické podobě nacismu a komunismu. Koncepce sborníku Kontexty propagandy tak může vzbuzovat podezření, že se jen znovu utvrdíme v tom, jakými prostředky se dva výše zmíněné režimy snažily uchopit moc a znovu se ponoříme do již probádaných vod. Více než třicet odborníků z domácích i zahraničních pracovišť reprezentujících různé humanitní obory spojilo síly k podnětnému prozkoumání funkcí a mechanismů propagandy, a to napříč stoletími.

Jedním z nejvýraznějších projevů ve výstavní činnosti v oblasti výtvarného umění let 2011 a 2012 byl velký zájem věnovaný dílu Bohuslava Reynka. Příčiny jsou zejména vnější, biografické: 120. výročí tvůrcova narození a 40. výročí jeho skonu. Vedle vydání knižních publikací — včetně katalogů — bylo na různých místech uspořádáno množství výstav věnovaných Bohuslavu Reynkovi, a to samostatně, ale i společně především s fotografiemi, jejichž autorem je jeho syn Daniel.

Na přelomu léta a podzimu roku 2012 vyšel v nakladatelství Triáda obsáhlý výbor z méně známé, nebásnické části tvorby básníka Zbyňka Hejdy, nazvaný Kritiky a glosy. Jak naznačuje poněkud nenápadná číslice 3 na hřbetu knihy a dále potvrzuje předposlední odstavec ediční poznámky (s. 249), jsou Kritiky a glosy třetím (ač v pořadí prvním vydaným) svazkem Hejdova díla: Na tento rok je přichystáno souborné vydání autorových básní, celek by měl uzavřít svazek próz a překladů.

Edice Česká knižnice vyčlenila vybraným básnickým knihám Vítězslava Nezvala tři svazky a s vročením 2011 a 2012 také zatím první dva vydala. Z formulací v komentářích k nim vyplývá, že volba Nezvalových titulů je věcí vědecké rady Česká knižnice, ale předpokládejme, že editor Milan Blahynka je pravděpodobně navrhl anebo se s jejím rozhodnutím ztotožnil, a proto budeme v dalším hovořit o tomto výběru jako o jeho volbě. V internetovém Echu z 2.

Dne 12. února 2013 zemřel v Praze po težké a dlouhé nemoci doc. PhDr. Jaroslav Kolár, CSc., literární historik, editor a překladatel, specialista na česky psanou středověkou a raně novověkou literaturu.

Český jazyk a literaturu lze ve Francii studovat na několika místech, lektoráty jsou umístěny v Lille, Dijonu, Aix‑en‑Provence, Bordeaux, Nancy, Strasbourgu._1 Kurzy češtiny jsou nabízeny i na prestižní pařížské škole se zaměřením na mezinárodní vztahy a společenské vědy Science‑Po.