Výuka češtiny na Université Paris IV‑Sorbonne (Paříž IV)

Český jazyk a literaturu lze ve Francii studovat na několika místech, lektoráty jsou umístěny v Lille, Dijonu, Aix‑en‑Provence, Bordeaux, Nancy, Strasbourgu._1 Kurzy češtiny jsou nabízeny i na prestižní pařížské škole se zaměřením na mezinárodní vztahy a společenské vědy Science‑Po. Nicméně jen v Paříži můžete studovat bohemistiku v celé její šíři (nejen češtinu či přednášky z české literatury a historie jako volitelný předmět), a to na Národním institutu východních jazyků a civilizací (INALCO), jenž se specializuje na jazyky a civilizace celého světa mimo západní Evropu (v současné době se zde vyučuje 93 jazyků) a na Univerzitě Paříž IV (Université Paris IV‑Sorbonne).

Sekce bohemistiky, jako součást Katedry slavistiky na Univerzitě Paříž IV,_2 byla založena v roce 1982 paní profesorkou Hanou Voisine‑Jechovou._3 Za prvních 10 let existence dokončilo studia bohemistiky 70 studentů._4

Univerzitní centrum Malesherbes
Katedra slavistiky (jejíž součástí je i bohemistika) nesídlí ve staré budově Sorbonny v Latinské čtvrti, ale od roku 1997 v moderní budově na boulevardu Malesherbes (17. pařížský obvod), kde mimo jiné naleznete i katedru germanistiky, katedru aplikované lingvistiky a katedru italské a rumunské filologie. První dva roky studia tu tráví i studenti francouzštiny, muzikologie, latiny, řečtiny, francouzské a srovnávací literatury. Na katedře slavistiky, kterou vede profesorka ruské literatury Laure Troubetzkoy, je možné studovat ruštinu, polštinu, srbochorvatštinu a středoevropská studia; ukrajinština a bulharština jsou v současné době vyučovány pouze jako volitelné předměty.

Studijní obory
Bohemistiku lze na Univerzitě Paříž IV studovat ve dvou modulech — modul Středoevropská studia, nebo modul Čeština v kombinaci s jiným jazykem se zaměřením na hospodářskou praxi (velice oblíbené jsou kombinace s angličtinou, němčinou, ruštinou, je však možné si zvolit jakoukoliv jazykovou kombinaci). Vždy se jedná o bakalářské a navazující magisterské studium. Je možné dále pokračovat i v doktorském studiu. Češtinu si mohou studenti zapsat i jako volitelný předmět z celouniverzitní nabídky (dvě hodiny týdně, tři jazykové úrovně).
Do roku 2010 existovala bohemistika jako samostatný obor, ale kvůli nízkému počtu studentů byla přetransformována do oboru Středoevropská studia. Student si zvolí svůj hlavní jazyk (majeur — 12 hod. týdně) a vedlejší jazyk (mineur — 8 hod. týdně) a má na výběr mezi češtinou, polštinou, němčinou (od příštího roku přibude i maďarština). Toto studium je tedy velmi podobné klasickému českému dvouoborovému studiu, rozdíl je pouze v tom, že oba dva zvolené jazyky musí pocházet ze středoevropského prostoru.

Vyučující
Na oboru středoevropská studia působí 6 vyučujících — profesor české literatury Xavier Galmiche_5 (od roku 1996), jedna z nejvýraznějších osobností bohemistiky nejen ve Francii a zároveň zástupce vedoucí katedry slavistiky; docentka Markéta Theinhardt (od roku 1995), historička umění, která vyučuje historii, dějiny umění a dějiny filmu; odborná asistentka Clara Royer (od roku 2010 vyučuje historii střední Evropy, metodologii, literaturu, specializuje se na Maďarsko a Slovensko) a dvě lektorky češtiny (jedna zaměstnaná ve spolupráci s MŠMT, druhá přímo pařížskou univerzitou). Od roku 2008 probíhá spolupráce i s druhou pařížskou univerzitou, na které se realizuje výuka češtiny (INALCO — Institut National des Langues et Civilisation Orientales), vybrané lingvistické předměty na Sorbonně vyučuje profesor z Inalca Patrice Pognan.

Počty studentů
V současné době studuje obor Středoevropská studia celkově 11 studentů (7 v bakalářském studiu, 4 v magisterském studiu)._6 Studentů‑nespecialistů (kteří mají jen 2 hodiny týdně) je 55. Jaká je jejich motivace? Studenti Středoevropských studií z velké části pocházejí z bilingvních rodin, a tak mají rodinným zázemím zprostředkovaný či motivovaný zájem o českou kulturu. Studenti‑nespecialisté studují češtinu často nejen kvůli tomu, že jsou uchváceni Prahou, ale žel i z pragmatického důvodu, neboť pro své studium potřebují další slovanský jazyk.

CIRCE A CRECOB
Na Malesherbes sídlí i několik vědeckých organizací, pro středoevropský prostor jsou nejdůležitější CIRCE (Interdisciplinární vědecké centrum zaměřené na střední Evropu, http://www.circe.paris-sorbonne.fr/) a CRECOB (Vědecké centrum zabývající se kulturami a literaturami střední, východní a jihovýchodní Evropy, http://www.crecob.paris-sorbonne.fr/), jehož je dnes CIRCE součástí. Tato instituce pořádá několikrát do roka mezinárodní konference — jmenovitě například Nesouzvuk/akord: Paul Claudel v Čechách (2010); Literatury střední, východní a jihovýchodní Evropy na troskách komunismu (2011), Herbartovy děti — Od formalismu ke strukturalismu (2012). Také pravidelně (jednou za dva měsíce) představuje v některém z pařížských kulturních center jednotlivých zemí střední Evropy vybrané knižní překladové novinky. Tato neformální večerní setkání se nazývají Palabres centre‑européennes („Středoevropská pábení“). V neposlední řadě nesmíme opomenout sborník Cultures d’Europe Centrale („Kultury střední Evropy“), vlajkovou loď výzkumné organizace CIRCE.

Jak přilákat studenty
Pro získání co nejvíce nových studentů se katedra snaží organizovat další mimokurikulární aktivity. V dubnu tohoto roku proběhl v rámci Týdne střední a jihovýchodní Evropy na Sorbonně Český den. Sekce spolupracuje s Velvyslanectvím ČR v Paříži (Cena Václava Černého, certifikované zkoušky z češtiny, LŠSS) a Českým centrem v Paříži. Velice oblíbené jsou filmový klub a překladatelský ateliér, které jsou otevřeny široké veřejnosti. V dílně překladatelského ateliéru, jenž vede prof. Galmiche, vznikly již četné překlady — Vladimír Holan: Terezka Planetová (2009), Václav Havel: Zítra to spustíme a další nevydané hry (2009), Karel Jaromír Erben: Kytice (2001), Viktor Dyk: Krysař (2008) etc._7 Katedra slavistiky také čile využívá učitelské mobility programu ERASMUS, každoročně na Sorbonně přednáší čeští odborníci z Karlovy a Masarykovy univerzity.

Současné problémy a výhledy do budoucna
Jak jsme uvedli výše, aby se bohemistika zachránila před zrušením, byla v roce 2010 transformována do Středoevropských studií. Bohužel v dnešní době krize se francouzské ministerstvo školství přiklání k dalším finančním škrtům, takže budoucnost malých oborů (včetně bohemistiky) je nejistá.
Minulý rok se přikročilo k přípravám programu distanční výuky češtiny, který by mohl značným způsobem změnit počty studentů češtiny (iniciátorem je prof. Galmiche). Vizí je sjednotit francouzské univerzity, kde je nějakým způsobem čeština vyučována, a ve spolupráci s Ústavem jazykové přípravy Univerzity Karlovy (který by zajišťoval jazykové kurzy) by vzniklo distanční studium bohemistiky, zakončené, v případě úspěšného složení požadovaných zkoušek, jedním společným univerzitním diplomem. Bohužel ne všechny francouzské univerzity s navrhovaným záměrem souhlasí a po posledních jednáních návrh pro nedostatek finančních prostředků dočasně odložilo i MŠMT a MZV ČR, bez jejichž pomoci projekt nelze realizovat.

POZNÁMKY

_1
Lektorát v Grenoblu ukončil svou činnost v roce 2012.

_2
V roce 1971 byla starobylá Sorbonna rozdělena na 13 samostatných univerzit, které se dnes nacházejí po celém pařížském regionu. Jednotlivé univerzity nesou jednotný název „Univerzita Paříž“, doplněný římskou číslovkou a dalším upřesňujícím názvem. Hlavní sídlo univerzity Paříž IV je v budově staré Sorbonny v Latinské čtvrti, škola vznikla z bývalé filozofické fakulty a specializuje se na humanitní vědy.

_3
Hana Voisine Jechová (nar. 1927), profesorka srovnávací literatury (zaměření zejména na českou, polskou a francouzskou literaturu), odešla v roce 1968 do Francie, kde přednášela srovnávací literaturu na pařížské Sorbonně, v 70. letech byla zbavena československého občanství. V roce 1982 se jí podařilo na Sorbonně založit sekci bohemistiky, kterou vedla až do roku 1995, kdy odešla do důchodu.

_4
Magisterské studium vzniklo až v roce 1998, do té doby se studenti museli zapisovat na magisterské studium například ruštiny, i když se ve skutečnosti zabývali češtinou.

_5
Autor četných publikací a článků o české literatuře, jeho poslední kniha, která vyšla minulý rok i v ČR, se věnuje dílu V. Holana (Vladimír Holan: Bibliotékář Boha. Akropolis, Praha 2012). Díky jeho četným překladům se může francouzské publikum seznámit s dílem Bohuslava Reynka, Jana Vladislava, Jana Amose Komenského, Vladimíra Holana, Bohumila Hrabala, Viktora Dyka a mnoha dalších. V současné době připravuje publikaci o humoru a komice ve středoevropském prostoru.

_6
Pro srovnání: v roce 1991 bylo zapsáno celkem 50 studentů (z čehož 3 zapsaní v doktorském studiu).

_7
Holan, Vladimír: Terezka Planetová. Edition samizdat Lenka Boková, Montreuil 2009; Havel, Václav: C’est pour demain: et autres pièces inédites. L’espace d’un instant, Paris 2009; Erben, Karel Jaromír: Kytice / Un bouquet. UFR d’Etudes slaves - Université Paris-Sorbonne (Paris IV), Paris 2001, překlad Dykova Krysaře knižně zatím nevyšel.