11-12

Albína Dratvová se narodila 2. ledna 1892 v Praze na Královských Vinohradech do rodiny soukromého úředníka. Po absolvování měšťanské školy navštěvovala Státní ženský ústav učitelský v Praze, známý také pod názvem Český ústav pro vzdělání učitelek pro vyučování na obecných školách, který v roce 1911 ukončila zkouškou učitelské dospělosti. V červenci roku 1913 pak po soukromé přípravě vykonala i zkoušku gymnazijní dospělosti na akademickém gymnáziu.

Slavný portrétista 17. století Frans Hals maloval svého neméně slavného vrstevníka, filozofa a matematika René Descartesa, a tato podobizna se obyčejně reprodukuje v pojednáních o Descartesovi, protože je nejtypičtější. Ukazuje zajímavé, charakteristické rysy myslitele: je v nich napsána i skepse, i touha po poznání, i – smutek. Při prohlížení kopie Descartesova portrétu a ve snaze, abych mu porozuměla i z jiné stránky než z jeho děl, napadla mne prvně myšlenka, že každý myslitel má v tváři napsánu nejen vážnost, nýbrž i smutek.

Přepracovaná přednáška Svetozara Nevoleho (1910–1965) pro Purkyňovu společnost pro studium duše a nervstva_1 zveřejněná v roce 1943 v Časopise lékařů českých pod názvem O náhlém znovuprožití života „jako ve filmu“ při nebezpečí smrti a o jevech podobných zkoumá výpovědi pacientů o prožitcích a zření vnitřních obrazů, které vyvolal šok či smrtelné ohrožení. Nevole tyto výpovědi analyzuje obdobně, jako činil u psychotiků či lidí pod vlivem opojných látek, tedy s využitím nástrojů fenomenologie, Gestalt psychologie a výzkumů subjektivního vnímání.

_1
Z literatury jsou známá líčení, kde člověk v náhlém nebezpečí smrti v jediném třeba okamžiku znovu v mysli prožije celý svůj dosavadní život, jehož jednotlivých příběhů a událostí znovu oživené obrazy jako nezadržitelný příval rychlosti blesku míjejí před duševním zrakem nešťastníkovým.

Slovo a smysl se tentokrát věnuje otázce vztahů mezi přírodními a humanitními vědami, možnostem jejich vzájemného sbližování prostřednictvím sdílení či vytváření společných konceptuálních rámců. Oslovili jsme proto profesorku Mieke Balovou z ASCA (Amsterdam School for Cultural Analysis) při Amsterdamské univerzitě, jejíž kniha A Travelling Concepts in the Humanities. A rough guide by mohla posloužit jako inspirativní východisko k debatám o přenositelnosti a vlivu určitých konceptů či vědeckých metafor napříč rozličnými obory lidského konání.

Theses:

Váš i Jankovičův život se zvláštním způsobem neustále prolíná, setkáváte se na pracovištích i při různých pracích…

Rozhovor Andrey Venturiniho s Milanem Jankovičem u příležitosti jeho osmdesátých narozenin

Kdy jste se rozhodl, že se budete zabývat estetikou a literární vědou? Co Vás na teorii literatury lákalo a stále láká?
Po příchodu na Filozofickou fakultu v roce 1948 jsem si zapsal Úvod do estetiky u Jana Mukařovského. K literární vědě (jako druhému oboru) mne hned při zápisu přemluvil Zdeněk Pešat. Co mne tam lákalo? Dozvědět se více o poezii a umění, ke kterým jsem měl už za středoškolských studií blízko.

Originální edice

9.–10. listopadu 2009 pražské Rakouské kulturní fórum ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Österreichisches Theatermuseum Wien hostilo mezinárodní konferenci Die Zeit a moderna / Die Zeit und die Moderne (1894–1904), jež měla za cíl ozřejmit roli vídeňského listu Die Zeit v etapě proslulé erupcemi modernistických postulací.