4

PRAHA

OSLO
O strukturalismu by se nemělo mluvit v jednotném čísle: vždyť se pražský strukturalismus zásadně odlišuje od francouzského směru stejného jména. Francouzská verze se v západních akademických kruzích většinou se strukturalismem přímo identifikuje. Pokud Jacques Derrida považuje strukturalismus za dlouho překonaný, platí to možná o francouzském strukturalismu. O platnosti jeho úsudku pro strukturalismus, jak ho chápala a rozvíjela Pražská škola, bych si dovolila pochybovat.

Vědě připadá celá situace jasná. Ticho a temnota se redukují na nepřítomnost stimulantů, v prvním případě zvukových, ve druhém vizuálních. Nepřítomnost stimulantů se však rovná nicotě a nicota může být jen jedna. Nicota nepřipouští žádné rozlišení a všechno v ní musí nevyhnutelně splývat. Tudíž vůbec není jasné, jak se nám daří rozlišit ticho od temnoty.

Básník mluví na prahu bytí. Budeme tedy muset,
abychom určili bytí obrazu, nechat rozeznít, ve
stylu fenomenologie Minkowského, jeho ozvěnu
a učinit ji slyšitelnou.
(Gaston Bachelard, La poétique de l‘espace, 1957)

I.
At dawn after a long February night, I had a dream that ended with the following sound image:

A wide river with a completely still surface is damned by a weir. In the middle of it, there is a sluice – the only thing I can see at that point. High, seething waves are rushing through the sluice, carrying away a tangle of old metal that spins across them as if it were wood. Big pieces of rotten girders and heavy chains bump into each other, making one hell of a row.

Lombroso, the sorrowful anticipant of the dogmas of Schizophrenia, tells this story, which he attests was verified by the court. Miss Loganson, a nineteen-Year-old in Chicago, saw in a dream the murder of her brother Oscar, a farmer in Marengo, fifty miles northwest of Chicago. For several days she insisted that her brother's neighbor, also a farmer, had murdered him. At first no one paid any attention to her: finally, however, they allowed her to send a telegram. The reply came: Oscar had disappeared.