Výchozím hlediskem pro kompozici tohoto čísla Slova a smyslu byla otázka, do jaké míry lze rozumět uměleckým strategiím moderní literatury, konfrontujeme‑li její umělecké postupy s pojmem totalita. Hned zpočátku je však třeba podotknout, že pod pojmem totalita nemyslíme jen a výhradně jeho spojitost s konkrétními, historicky, ideově a zakotvenými mocenskými vazbami. Pojmu totalita se snažíme využít v jeho širším, pro interpretaci moderního umění a literatury ovšem klíčovém významu.
The basis for the composition of this issue of Word and Sense is the question to what extent it is possible to understand the artistic strategies of modern culture in a moment of confrontation of its artistic methods with the concept of totalitarianism. However it is necessary to point out that the term totalitarianism is not used only and exclusively in relation to a specific, historical, ideological and political fixed connection. We try to use the term in its broader sense, which is necessary and crucial for an interpretation of modern art and literature.
Člověk doby poválečné strašil za války v hlavách lidí,
jež kombinovaný masakr životů, zdraví, existenčního zakořenění, mravů a tradic
přiváděl na podivuhodnou myšlenku, že po nejhorším může následovati jen nejlepší.
Zvrtla se pořádně tato iluze... Hledej hrdinu!
(Josef Hora, 1922)
I.
Pokusím se tu_1 v hrubých obrysech o načrtnutí několika otázek, které se vztahují k využití pojmu expresionismus při formování brněnské Literární skupiny a jejího časopisu Host, která spolu s pražským Devětsilem a jeho periodiky patřila v poválečných letech k profilujícím sdružením mladé české avantgardní generace.
