Sen, přestože jde o lidskou zkušenost z nejbanálnějších, stojí před námi stále jako rébus, místo rozpolcení, anarchický prvek v uspořádáních. Je to jev obtížně uchopitelný už pro svůj výraz, ve zdání důvěrně blízký a srozumitelný ve své obraznosti – v bdění ale cizí, nepochopitelný ve svém jazyce. Snáře, výklady snů vznikaly proto kdysi jako typ překladových slovníků.
