Snahu vyvodit charakter a perspektivu jevu z něho samého může výhodně doplnit pokus pohledět na daný jev i jiným jevem, jenž s ním sice není totožný, ale je s ním spřízněný. Už více než čtyřicet let píši o fenomenologii jako o spřízněném jevu strukturalismu. (Dnes se s tímto stanoviskem shledáváme u mnoha badatelů, Elmar Holenstein prohlašuje meziválečnou Pražskou školu přímo za určitý druh fenomenologie.) Zcela totožné ovšem oba směry nejsou: jsou obdobné metodologicky, avšak oblasti, jež spravují, se kryjí jen částečně, nestejné jsou dějiny i osobnosti obou směrů atd.
