Možná, že smyslem smyslu není být smyslem něčeho po způsobu významu, nýbrž být smyslem pro po způsobu oka, ucha, hmatu, čichu a chuti. Možná, že právě takto by bylo možné spojit to, co je od sebe zbytečně odtržené, ačkoliv se navzájem určuje: smysl jako smyslový orgán, tedy smysl, jehož pramenem je smyslová zkušenost, vnímání, a smysl jako produkt diskurzivních operací, jimž je smyslovost podrobena proto, aby ze sebe vydala cosi čistého – všeho smyslového zbaveného. Možná, že smysl vůbec není nic abstraktního, nýbrž cosi jako elementární zkušenost.
