V komunistickém Polsku se reálným situacím, událostem a lidskému chování, komickým svou paradoxností a protiřečícím zdravému rozumu a základním pravidlům logiky, říkalo „jako z Mrożka“. Tato typická fráze se užívala i v případech, kdy převládal pocit, že pojmové fetiše vítězí nad skutečností: tedy že souvislé interpretace iracionálních aktů tvořené oficiálním jazykem moci se pokoušejí výrazně ovlivňovat společnost, slouží k ukrytí těchto aktů nebo jejich zpětné legitimizaci.
