Navzdory tomu, že existenci polopřímé řeči badatelé konstatovali v mnoha jazycích a jazykových rodinách, z nichž některé jsou od sebe značně vzdálené,_1 psát o polopřímé řeči natolik obecně, abychom postihli její chování napříč různými jazyky, je velice obtížné. Některé jednotlivé aspekty tohoto fenoménu se totiž v různých jazycích podstatně liší. Pokud bychom například na polopřímou řeč nahlíželi výhradně z bohemistického, respektive slavistického hlediska, velmi pravděpodobně by nám unikly některé důležité rysy tohoto jevu v jiných jazycích.
