V naratologickém myšlení posledních desetiletí nedošlo – i přes značný zájem o analýzu narativu v rámci uvažování o literatuře obecně – k utvoření jednotného uzuálně přijímaného konceptuálního systému. Na jedné straně je to způsobeno neterminologickým užíváním pojmů či prostou ledabylostí v nakládání s pojmy, na straně druhé jde však o nutný důsledek plynoucí z rozdílných přístupů k narativu.
