Jonathan Culler v knize On Deconstruction: Theory and Criticism After Structuralism_1 uvažuje o povaze současné literární vědy a s odkazem na J. Hillise Millera v podstatě přijímá jeho základní rozlišení na kritiku sokratovskou a apollonskou, tedy na literární vědu zaměřenou na vytváření systému (nová kritika či strukturalismus) a na literární vědu směřující k odhalování aporií a limitů (dekonstruktce či moderní pragmatismus typu Stanleyho Fishe).
