... strukturalismus?
Antal Bókay, známý literární vědec ve své příručce o literární vědě v moderní a postmoderní době konstatuje, že na dnešní maďarskou literární teorii měl nejpodstatnější vliv pozitivismus a strukturalismus.
Je to skutečně tak? Cítíme dnes opravdu vliv českého strukturalismu ve vědeckém či v každodenním životě?
Zájem o strukturalismus v Maďarsku vyvrcholil v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, kdy se tomuto tématu věnovalo více časopisů, sborníků a předních badatelů. Jedno z hlavních příčin této „módní vlny“ byl fakt, že strukturalismus vycházel především z formy, v oblasti literatury se tedy pozornost soustředila na text literárního díla. Bylo to užitečné v komunistickém období, poněvadž literární vědec, estetik nebo kritik mohl přes strukturalistickou metodu ponechat stranou politické myšlenky, ideologii aj., a do popředí se dostalo samotné literární dílo. Tato situace vedla mimo jiné i k dynamickému vývoji – především literárnímu – stylistiky. Nešlo tedy o interpretace, nýbrž o formálně-strukturální rozbor uměleckého díla, který umožnil alespoň do určité míry svobodné vyjádření myšlenek.
Strukturalismus tedy vychází především z formální stránky, a pokud jde o sémiologii, uznává význam, jenž tkví ve formě – tím popírá možnosti interpretace. Naproti tomu dnes v Maďarsku stojí v popředí – vedle dekonstrukce – právě postmoderní hermeneutika, která tady má značně větší vliv než v Čechách, kde je dodneška zřejmá spíše silná influence strukturalismu. Hermeneutika má německé kořeny a maďarsko-německé vztahy v každé oblasti života a vědy byly odedávna intenzivní; německou orientaci v Maďarsku lze považovat za podstatnou.
Trochu zjednodušeně můžeme konstatovat, že v naší době stojí v popředí místo samotného textu spíše čtenář, a to nejenom v literatuře: vlastně celá naše doba se soustřeďuje na vnímatele (zákazníka, konzumenta, diváka aj.), přičemž věc sama se považuje za méně relevantní. Jinak řečeno: důležitější je, jak určitý produkt (ať je to umělecké dílo či není) vypadá, jaký má image, jaký má vliv na vnímatele (spotřebitele atd.), než jaký ve skutečnosti je a jaké hodnoty představuje.
Konkurovat takovému pojetí není jednoduché ani v oblasti vědecké: když vládnoucí silou je pouze reakce čtenáře (viz např. tzv. reader response criticism), bude mít někdo ještě zájem o podrobné, důkladné strukturální rozbory a přístupy, které se snaží především o eliminaci subjektivnosti?
Cesta strukturalismu dnes v Maďarsku tedy není lehká, přesto není zapomenutá: v popředí jsou sice jiné diskurzy a trendy: estetika, literární věda, kunsthistorie aj. nemohou však opomíjet výsledky již jednou nabyté, tj. přístup a terminologii Pražské školy.
Márton Beke
Pázmány Péter Katolikus Egyetem Piliscsaba
