Bohemistika v Maďarsku

Maďarská bohemistika jako samostatná vědní disciplína oslaví právě letos padesáté výročí své existence. Její začátky sahají do roku 1955, kdy byl otevřen na katedře slovanských jazyků budapešťské Univerzity Eötvöse Lóránda (ELTE) obor český jazyk a literatura. Vedoucím oboru se stal profesor László Dobossy, později zde začaly vyučovat českou literaturu Ludmila Hankó-Břízová a Veronika Heé, které tu působí dodnes. Od konce padesátých let se bohemistikou zabývají také někteří badatelé v Maďarské akademii věd – László Sziklay, Endre Bojtár či Tamás Berkes.

Jednou z největších postav maďarské bohemistiky je již zmiňovaný László Dobossy, který se ve své dlouholeté činnosti zabýval mnoha obdobími a oblastmi české literatury, napsal monografii o Karlu Čapkovi (1961) a dvě o Jaroslavu Haškovi (J. Hašek – 1963, Haškův svět – 1970), kromě toho je také tvůrcem jediného velkého česko-maďarského slovníku (1960) a výborným překladatelem (například Komenského Labyrint světa a ráj srdce). Další významnou osobností je Endre Kovács, autor mnoha překladů a studií o česko-maďarských vztazích (česky vyšel sborník Maďaři a my, Praha 1959). Ze zakladatelů bohemistiky zmiňme ještě Rezső Szalatnayho, autora prvních a na čtyřicet let jediných dějin české literatury (1964); dále velmi aktivního redaktora a překladatele českých děl Andráse Zádora, který v roce 1959 vydal první antologii české lyriky, k ní pak v osmdesátých letech přidal další dvě a přeložil také velkou část díla Karla Čapka nebo třeba Škvoreckého Zbabělce (1967).

Z další generace je bezpochyby zajímavou postavou Endre Bojtár, který se zabývá především literární teorií a komparatistikou, pozoruhodné je jeho dílo Slovanský strukturalismus v literární vědě (1978), v němž propojil ruský formalismus, český strukturalismus a polskou strukturální fenomenologii Ingardenovu.

Významným současným bohemistou je Tamás Berkes, jehož hlavním zájmem je literatura šedesátých let 20.století, kterou podává převážně srovnávací metodou. Tak je také koncipována jeho monografie o literární grotesce šedesátých let ve střední a východní Evropě Nikdo se nebude smát (1990), kde z českých autorů analyzuje díla M. Kundery, J. Škvoreckého, B. Hrabala, L. Fukse, I. Klímy a V. Havla (srov. Heé, V.: Maďarská literární bohemistika. In: Světová literárněvědná bohemistika, sv. 1, Akademie věd ČR, Praha 1996).

Vůdčí osobností nejmladší generace bohemistů je István Vörös působící na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Piliscsabě. Systematicky se zabývá především „švejkovskou tradicí“ v české literatuře a překládáním. Za komentovaný svazek veršů Vladimíra Holana získal v roce 2000 cenu Kniha roku. Kromě toho je také velkým popularizátorem současné české literatury, kterou fundovaně uvádí do maďarského prostředí. V roce 1994 bylo pod jeho vedením uspořádáno mimořádné bohemistické číslo časopisu Nappali Ház, obsahující ukázky současné české literární produkce. Podobná monotematická čísla s výborem z české literatury vyšla ještě dvě – loňské únorové vydání časopisu Jelenkor a listopadové vydání Magyar Napló.

V současné době jsou v Maďarsku tři univerzitní bohemistická pracoviště. Katedra českého jazyka a literatury na budapešťské ELTE, kde působí dva vyučující české literatury (viz výše), jeden lingvista a jeden český lektor. Magisterské studium tu navštěvuje asi 20 studentů. Na této katedře existuje také doktorský studijní program.

Velmi dobrou úroveň výuky češtiny nabízí Katedra českého jazyka a literatury na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye (PPKE ) v Piliscsabě nedaleko Budapešti. Vedoucím katedry je István Vörös; emeritním profesorem katedry je Antonín Vašek, jehož pole působnosti je jazykověda, především dialektologie a karpatologie; dalšími členy katedry jsou mladí bohemisté Krisztina Halász, jejímž zájmem je vývoj literární češtiny; Márton Beke, který se kromě překládání zaměřuje na umění českého strukturalismu a avantgardy a na současnou českou literaturu; Andor Mészáros, který bádá v oblasti středoevropských kulturních a vzdělávacích vztahů, zabývá se především středoevropským vyšším a univerzitním školstvím a také starší českou literaturou.

Katedra českého jazyka a literatury PPKE se také podílí na pořádání odborných slavistických a bohemistických konferencí, v posledních letech nejvýznamnější byla konference s názvem Nové interpretace českého baroka, která se konala v květnu 2003 za účasti našich, slovenských a maďarských odborníků. V současné době se připravuje k vydání sborník z konference.

Při katedře slavistiky na filozofické fakultě PPKE pracuje také Vědecká skupina zabývající se kulturou západních Slovanů (Nyugati Szláv Kulturális Kutatócsoportja), cílem jejího bádání jsou církevní, myšlenkové a kulturně historické souvislosti ve střední Evropě (Maďarsko, Česko, Slovensko, Polsko) v posledních dvou stoletích. Skupina plánuje některé zajímavé projekty, jako je středoevropský hagiografický lexikon, nebo slovník středoevropských národních, politických a literárních symbolů.

Třetím místem, kde se univerzitně vyučuje čeština je český lektorát v rámci katedry slavistiky na Univerzitě Józsefa Attily v Szegedu. Výuku, která zahrnuje hlavně kurzy českého jazyka, tu zajišťuje česká lektorka Marta Dršatová. Studentům slavistiky je také poskytováno potřebné bohemistické zázemí potřebné pro jejich studium a bádání. M. Dršatová se sama zabývá česko-maďarskými vztahy (např. práce o vztahu P. Esterházyho k dílu B. Hrabala) a publikuje v internetovém časopise Současná maďarská revue (www.soumar.cz), kde lze najít reference o dění v maďarské literatuře i maďarsko-českých vztazích.

Dynamické dění v maďarské bohemistice si právem zaslouží náš zájem; zvláště literárněvědná bohemistika tu v nové svobodné době prožívá skutečný rozkvět, a to bez vnější politické podpory a ideologického tlaku, na jehož základě se jako vědecká disciplína v 50. letech 20.století zkonstituovala. Také zájem o českou kulturu obecně je mezi dnešními, zvláště mladými, Maďary opravdu veliký. Dokladem toho může být, kromě aktivní překladatelské práce (viz níže), již mnohaletá existence Spolku přátel české kultury v Maďarsku Bohemia, který ve spolupráci s Českým kulturním centrem v Budapešti pořádá přednášky, výstavy, filmové projekce a také vydává časopis.

PŘÍLOHY

I. Výběr z bohemistické literatury poslední doby v maďarštině:

Achilleus a želva – výbor ze současné české a moravské poezie, usp. Vörös, I.–Tóth, L., (Akhilleusz és a teknőc), Pécs 1996.

Berkes, T.: Antinomie historie českých myšlenek (A cseh eszmetörténet antinómiái). Budapešť 2003.

Bohemia et Hungaria, studie o česko-maďarských literárních vztazích. (red. Berkes, T.). Budapešť 1998.

Hankó, L.–Heé, V.: Dějiny české literatury od počátků k dnešku (A cseh irodalom története a kezdetektől napjainkig). Budapešť 2003.

Heé, V.: Tematické a žánrové problémy v Zářivých hlubinách bratří Čapků. In: Sborník studií k 70. narozeninám L. Dobossyho (Tanulmányok Dobossy László 70. születésnapjára), Budapešť 1980.

Katona, J.: Čapkovy dobové prozodické paradoxy v Díle Kalvárie (Karel Čapek korai prózájának paradoxonai a Kalvária című kötetben. In: Maďaři a Slované (Magyarok és Szlávok). Szeged 1993.

Mészáros, A.: Maďarští studenti na pražských univerzitách 1850 –1918 (Magyarországi diákok a prágai egyetemeken 1850 –1918). Budapešť 2001.

Moderní román ve východní a střední Evropě (A modern regény Kelet-Közép-Európában) – sborník studií (Kundera, Hrabal, Škvorecký). Univerzita Józsefa Attily v Szegedu, 1994.

Vörös, I.: Kafkovské paradigma – soubor studií (A Kafka-paradigma). Budapešť 1993.

Vörös, I.: Švejkovská duše: O díle Milana Kundery, Bohumila Hrabala a Ludvíka Vaculíka (A švejki lélek). Budapešť 2002.

Vörös, I.: Vladimír Holan – umění existence – komentovaný výbor překladů (V. H.: A létezés művészete). Budapešť 1999.

V jiných jazycích:

Bojtár, E.: East-European Avant-garde Literature. Budapešť 1992.

Bojtár, E.: Slavic Structuralism. Amsterdam–Budapest 1985.

Beke, M.: Aluze v Urbanově románu Hastrman (Allúziók M. Urban Hastrman regényében). In: Postmodernismus v české a slovenské próze. Slezská univerzita v Opavě, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Opava 2003, s. 152–158.

Beke, M.: Některé ohlasy českého strukturalismu v Maďarsku (A cseh strukturalizmus egyes magyar visszhangjai). In: Česko-slovenské vztahy, Evropa a svět. Ústav slavistiky FF MU, Brno 2004, s. 5–10.

Heé, V.: On the Verge of decadence and Neoclassicism (The Black Hunters of Růžena Svobodová). In: Trudy po slavjanovedeniju. (red. Nyomárkay, I.). Budapešť 1992.

Niederhauser, E.: The Rise of Nationality in Eastern Europe. Budapest 1982.

II. Překlady z poslední doby:

Ajvaz, Michal: Návrat starého varana (přel. Benyovszky, Krisztián). Budapešť 2004.

Bondy, Egon: Údolí (přeložil Kovács, László G.). Budapešť 2003.

Durych, Jaroslav: Poetika. (přel. Beke, Márton). In: Kalligram 4/2004, s. 76 – 87.

Hájíček, Jiří: Zloději zelených koní. (přel. Beke, Márton), Budapešť 2003.

Hůlová, Petra: Paměť mé babičce. (přel. Barna, Ottília). Budapešť 2004.

Chalupecký, Jindřich: Osud umění. (přel. Beke, Márton), Budapešť 2002.

Ludva, Roman: Jezdci pod slunečníkem. (přel. Csoma, Borbála). Budapešť 2004.

Mukařovský, Jan: Básnické dílo jako soubor hodnot. (přel. Beke, Márton). In: Kalligram 4/2004, s. 90 – 94.

Mukařovský, Jan: Lyrická poezie. (přel. Beke, Márton). In: Kalligram 4/2004, s. 88– 89.

Ouředník, Patrik: Europeana. (přel. Kovács, László G.). Kalligram, Bratislava 2003.

Topol, Jáchym: Noční práce. (přel. Koloszár, Péter). Kalligram, Bratislava 2004.

Urban, Miloš: Hastrman. (přel. Beke, Márton). Kalligram, Bratislava 2003.

Urban, Miloš: Stín katedrály. (přel. Beke, Márton). Kalligram, Bratislava 2005.

Vrak, Jan: Obyčejné věci. (přel. Koloszár, Péter). Kalligram, Bratislava 2002.

III. Diplomové práce z posledních let obhájené na PPKE:

Dukát, Brigitta: Anglická slova v českých časopisech a novinách. 2002.

Komody, Zsuzsa: Kafkova Praha. 2001.

Molnár, Katalin: Úloha pohádky během národního obrození. 2002.

Nyitrai, Zoltán: Život a dílo Jana Végha. 2002.

Simándi, Judit: Próza Ladislava Fukse v 60. letech. 2002.

Szappanyos, Balázs: V literárním vězení. 2003.

Szekeres, Ágnes: Karel Čapek – tři utopie. 2003.

Diplomové práce obhájené na ELTE:

Nemes, Gyula: Nová vlna v českém filmu 60. let.

Schillinger, Andrea: Josef Váchal.

IV. Doktorské projekty v rámci katedry slavistiky PPKE:

Recepce českého strukturalismu ve střední Evropě – vedoucí práce I. Vörös.

Specifika typologie českého humoru – vedoucí práce I. Vörös.

Emigrace a literatura v západoslovanském regionu – vedoucí práce I. Vörös.

Vnitřní emigrace a samizdat a západoslovanská literatura – vedoucí práce I. Vörös.

Absurdita a groteska ve středoevropské próze a dramatu – vedoucí práce I. Vörös.

V. Kontakty
ELTE:

doc. Veronika Heé – heev@ludens.elte.hu

PPKE:

István Vörös, PhD. – vkm99@freemail.hu

Márton Beke – mbeke@btk.ppke.hu

Krisztina Halász – eszer@gradiens.hu

Andor Mészáros – mandor@btk.ppke.hu

Szegedská univerzita:

Marta Dršatová – drsatom@lit.u-szeged.hu

Maďarská akademie věd:

dr. Tamás Berkes – berkes@iti.mta.hu

Daniela Rudá