... strukturalismus?
Strukturalismus přinesl teorii literatury i kritice víc škody než užitku, a nebyl tak ve svých výsledcích vlastně vůbec plodný. Nedozvěděli jsme se od něj nic víc, než to, co jsme věděli docela dobře předtím. Strukturalismus si vytvořil nová pojmenování i bohatou kategorizaci, ale jen málo z toho bylo důležité. A nejvíce mi vadila jeho axiologická neutralita. Přesto se mu věnovalo až příliš pozornosti. Stačilo by napsat jednu kapitolu a nevytahovat na něj zbraně tak těžkých kalibrů. Možná to bylo z pocitu, že jsem byl tehdy jako v obležení, neboť všichni kolem mne nábožně opakovali: strukturalismus, strukturalismus... Snad jsem se soustředil na nemístný způsob rozpravy, když jsem si zadával se strukturalistickými záležitostmi, jako by tím nejdůležitějším bylo popřít to, co je jalové v samém zárodku a jako takové je – dříve nebo později – určeno k zániku. Systém znaků cest nemůže zahrnout „estetiku cest“. Nejsou takové znaky, které by odlišily překrásné aleje starých stromů a nudné dálnice. Strukturální analýza sémanticky bohaté povídky odpovídá více méně chemické analýze polévky nebo dortu. Objevuje struktury chemických vazeb, na kterých opravdu záleží chuťové vlastnosti, ale chemie na víc již dostatečně silné prostředky nemá.
Stanisław Lem
Warszawa (Text převzat po dohodě s autorem z knihy Filozofia przypadku, Interart, Warszawa 1997)
