Pierre Bourdieu — snadno a rychle
Článek sociálního pedagoga a kulturního sociologa z Uppsalské univerzity Donalda Broadyho byl ve švédském originále Inledning: en verktygslåda för studier av fält (Úvod: sada náčiní pro studia pole) publikován v roce 1998 jako úvod ke sborníku Kulturens fält (Kulturní pole; Daidalos, Göteborg). Tento švédský sborník byl vydán přibližně současně se švédským překladem studie Pierra Bourdieua Les Règles de l’art (Pravidla umění) a byl prezentován jako „první zpráva ze severských zkušebních ústavů“. Jejím spoluautorům šlo o vyzkoušení „metodologického arzenálu“, který francouzský sociolog Bourdieu ve svých dílech nabízí, na svém vlastním materiálu. Rámcem byla několikaletá spolupráce v rámci různých odborných akcí, často s pozvanými hosty z Francie, a společným jmenovatelem Bourdieuův pojem pole.
Jednalo se o spolupráci mezioborovou s účastí literárních vědců, etnologů, pedagogů, politologů, sociologů, historiků, historiků umění, odborníků na média a sociálních antropologů. Vydaný sborník prokazuje potenciál využití bourdieuovské metodologie na tak specifické a vzájemně odlišné oblasti jako venkovský obchod, pedagogika hudby, architektura, příjmy výtvarných umělců, muzea, balet, tanec, nadnárodní organizace katolické církve, výzkum v oboru ošetřovatelství, vývoj pojímání funkce rektorů, redakce časopisu Tel Quel v 60. letech, finští intelektuálové či neoficiální filozofie a psychoanalýza za sovětské éry.
Literárněvědné příspěvky se zaměřují především na literaturu švédskou: jeden z nich si všímá křehkého procesu autonomizace literárního pole ve Švédsku probíhajícího dokonce dříve než v době, kterou popsal Bourdieu ve Francii; další si na pozadí kariéry autora Jana Fridegårda klade otázku, zda švédský modernismus 40. let 20. století neznamená naopak konec vývoje švédského literárního pole k autonomii. Několik příspěvků se zaměřuje na nově příchozí aktéry (autory, kritiky) do literárního pole, přičemž jeden z nich analyzuje strategie švédského autora A. Strindberga k získání si přístupu do literárních kruhů ve Francii v době, kterou v Pravidlech umění popisuje i Bourdieu. Článek zakládající se na interpretaci Strindbergova románu Červený pokoj, paralelní k Bourdieuově prologu Flaubert analyzuje Flauberta týkajícího se románu Citová výchova, ilustruje vhodnost bourdieuovské metodologie i k analýze textů a literárních postav.
Vyzkoušení arzenálu metodologického náčiní přináší také zajímavé poznatky k metodologii samotné. Příspěvky ve sborníku prokázaly, že pro veškerou analýzu kulturních polí je ústřední otázka autonomie: nezřídka je badatel v rámci oblasti jím analyzované postaven před problém její křehkosti či vratkosti. To se týká jednak vznikajících polí (srov. Bourdieuova analýza v Pravidlech umění), jednak území, kde není snadné rozhodnout, jedná li se o samostatné pole či o dílčí oblast pole jiného či polí jiných. Další otázkou může být, kde pole vůbec končí; jednoduchá odpověď je: tam, kde přestávají být účinné jeho efekty. Ukázalo se ale rovněž, že rysy pole vykazují i mnohé jiné (neautonomní) oblasti, i když v méně vytříbené podobě. Při studiu materiálu zakládajícím se na feministickém tématu (ženské akademické intelektuální sítě a společnosti) vyvstává otázka možnosti konstrukce zvláštního pole, kde se nehraje jen o uznání kolegů, ale i ženskou solidaritu. Důležitým problémem jsou národní hranice kulturních polí a jejich relevance: právě v severských zemích se často stává, že boj v kulturních polích je závislý na pozicích nacházejících se buď v národním poli v zahraničí, nebo dokonce v transnacionálním poli. Proto je pozornost věnována právě problémům transnacionálních polí či vztahům mezi poli národními.
Za zmínku stojí využití tzv. prosografické metody (a zpracování výsledků korespondenční analýzou), založené na sběru mnoha údajů o velkém počtu aktérů činných v rámci pole s cílem zmapování jejich pozic a hierarchie. Svou povahou protikladná je analýza tzv. trajektorií a pozic pouhých jednotlivců či vícero osob ruku v ruce s poměry sil ve stávajícím poli. V tomto případě může pomoci předběžné povědomí o tom, jak je příslušné pole zkonstruované, na druhou stranu však může podobná studie přinést užitečné informace o struktuře a vývoji pole celého, jak prokazuje i studie Heideggerova vztahu k novokantovské filozofii z roku 1975 od samotného Bourdieua. Je také možné studovat vztahy nikoliv mezi jednotlivci, ale mezi institucemi (srov. Bourdieuovy obsáhlé studie o poli vztahů mezi francouzskými vysokými školami).
Někde je ukázáno na bílá místa Bourdieuovy analýzy: Bourdieua příliš nezajímá ekonomický kapitál, spíše jeho popírání co nejblíže intelektuálnímu pólu kulturního pole. Nicméně právě studia ryze ekonomických podmínek (zde konkrétně fungování nakladatelství a knižního trhu) mají také významný přínos k poznání literárních polí a vztahu mezi uměním a ekonomií. Na druhou stranu, jeden z příspěvků je Bourdieuovou apologií před názory „internalistů“ v tom smyslu, že jeho sociologií inspirovaná metoda je necitlivá k tomu, co umění dělá skutečným uměním, k estetice, mystériu tvorby a uměleckému zážitku, a neschopná reflektovat kvality samotného díla.
Bourdieuova Pravidla umění vyšla česky v roce 2010 (Host, Brno, přel. Petr Kyloušek a Petr Dytrt). Pokusy o jejich využití jako metodologie mohou ale narážet na určitá úskalí. Jednak ji v nich Bourdieu nepíše explicitně: uplatňuje ji implicitně při mnohasetstránkové analýze svého materiálu (především francouzského literárního pole 2. poloviny 19. století); jednak užívá často významově nestálého pojmového aparátu z mnoha svých předcházejících studií, které může znát jen vyslovený odborník. Broady ve svém úvodním článku ke sborníku ve zjednodušené podobě pouze na několika stránkách shrnuje ústřední pojmy a přístupy obecného bourdieuovského teoretického uvažování, což může být užitečné i pro čtenáře českého.
Překlad Broadyho je oproti originálu upravený: byl zkrácen především o prezentace jednotlivých článků ve sborníku a jejich autorů (stručně představených v tomto úvodu), a odkazy na překlady Bourdieuových děl do švédštiny či další bourdieuovské studie ve švédštině; zájemcům o ně je k dispozici originální verze Broadyho článku na http://skeptron.uu.se/broady/sec/p-98-kulturens-falt-inledn-o-frontmatte....
