Úvodník

Toto číslo je věnováno braku a populární kultuře. Shromáždilo dílčí výstupy několikaletého projektu, jenž směřuje do několika různorodých oblastí:

1) Výzkum „starého“ braku, tedy analýza textů antické, středověké a raně novověké literatury, které plnily či mohly plnit i funkci zábavnou či jinak „pokleslou“. Vzhledem k nedostatku podkladů ohledně jejich možných čtení a výkladů i jejich pozice v rámci dobového kulturního života se analýza tohoto typu textů orientuje na jejich „anatomii“ a na hledání „kořenů“ brakové literatury a kultury tak, jak se konstituovala v moderní éře. Smyslem není hledání vlivu či určování zakladatelských pozic, ale spíše analýza starší literatury z hlediska potenciálních analogií a podobností s materiálem novodobým, ale také reflexe hranic a nepřenositelnosti určitých ustálených konceptů a pojmů na materiál fungující podle svébytných pravidel. Tomuto materiálu se věnují studie Sylvy Fischerové o antickém románu, Ivy Adámkové o raně křesťanských martyrologických textech, Lucie Doležalové o „pokleslé“ středověké latinské literatuře, Matouše Jalušky o obrazu zhoubné četby u trubadúrů, Jiřího Starého o brakových postupech ve staroseverských lživých ságách a analýza Amadise Waleského jako populární četby z pera Juana A. Sáncheze.

2) Výzkum novodobé brakové literatury a kultury. Zde je pojem braku chápán jako pojem hodnotící, kterým je možné zařadit určité dílo do kategorie „pokleslých“. Silný hodnotící soud či ortel nad dílem, vytvářený za pomoci označení „brakovitý / brak / k braku přináležící“, nicméně v sobě skrývá rozpaky ohledně toho, čím a kde se dílo brakovým stává: Je to dáno zcela a pouze způsobem uspořádanosti, tedy vnitřní výstavbou díla, anebo je to dáno (spíše) až rozhodnutím určité dílo jako brakové číst a vnímat? O nemožnosti univerzálních řešení a odpovědí vypovídá již řada označení, jež často bývají chápána jakožto synonymická, někdy ale naopak bývají užívána jako označení odlišující, sloužící pro rozčlenění materiálu do různorodých kategorií: brak, triviální, masová, pokleslá, žánrová, populární literatura (Junk Fiction, Trash Fiction, Pulp Fiction, Formula Literature, Genre Fiction, Cult Fiction, Popular Literature, Trivial Literature, Mass Fiction; Trivialliteratur, Schemaliteratur, Massenliteratur, Populären Literatur, Schundliteratur, Unterhaltungsliteratur). Interakci mezi dispozicemi textu a čtenářským konstruováním určitých významů a vlivů zkoumají na různorodém literárním i neliterárním materiálu z českého i světového kontextu články Kamila Činátla, Štěpána Zbytovského, Tomáše Jirsy, Petra Kopala, Josefa Hrdličky, Lukáše Borovičky, Blanky Činátlové a Tomáše Vučky.

3) Výzkum popkultury. Myšlenka situování brakových rysů nikoli v textu, ale v kontextu díla pootevírá analýzu braku i širším kontextovým platformám, sjednocovaným pod obecným názvem popkultura. Textově orientovaná analýza se tu rozšiřuje či rozmývá do analýzy historické a sociologické, dění kulturní se mísí s vývojem a způsobem fungování médií, ale i s dějinami každodennosti, homogenizovaná vize kultury se zde lomí prostřednictvím různorodých subkultur. Tuto perspektivu představují především stati Jakuba Machka, Jana Lomíčka a Ondřeje Daniela. Ze zobecňující perspektivy se ke způsobům analýzy populární a masové kultury vyjadřuje i rozhovor s Johnem Fiskem, který je přeložen v rubrice Otázka pro…

4) Teoretizace braku a popkultury. Otázka, zda určující rysy braku leží v textu samém, anebo mimo tento text, tedy v jeho kontextu, dává podnět nejen analýzám materiálovým, ale i pokusům o abstrahující teoretické řešení; oba přístupy se pochopitelně dotýkají a prolínají. Stať Pavla Zahrádky se věnuje hodnotovým estetickým kategoriím, článek Kateřiny Kirkosové prochází celé spektrum pojmových kategorií z hlediska možné revize jejich náplně či užití, Josef Švéda nahlíží na populární kulturu za pomoci globálních pojmů ideologie a třídy. Jako produktivní se ukazuje i Bourdieův koncept kulturního pole, jemuž se věnuje nejen Jan Dlask, ale také překlad článku sociologa kultury Donalda Broadyho Sada náčiní pro studia pole.

Rubrika Kritické rozhledy není koncipována tematicky, ale — jak je tomu u Slova a smyslu zvykem — přináší reakce na knižní i jiné podněty naší současnosti.

Petr A. Bílek

Poděkování za podíl na redakční přípravě tohoto čísla patří Tomáši Vučkovi.

Všechny články publikované v tomto čísle v rubrikách Studie a Skici vznikly v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. 09 Literatura a umění v mezikulturních souvislostech, podprogram Literární brak: „triviální“ a „pokleslé“ žánry a podoby literatury z hlediska vývoje historického a z hlediska konceptů populární kultury.