Literárněvědná bohemistika na Ostravské univerzitě

Ostravská literárněvědná bohemistika se v současnosti rozvíjí zejména na Katedře české literatury, literární vědy a dějin umění Filozofické fakulty Ostravské univerzity a v Ústavu pro regionální studia Ostravské univerzity. Jak je z názvu zřejmé, její vědeckovýzkumný profil je širší, má interdisciplinární charakter ve smyslu humanitních věd, přitom se zaměřuje jak na filologickou větev studia, tak na problematiku regionu a literární regionalistiky. Pracoviště Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Ústavu pro regionální studia Ostravské univerzity jsou natolik úzce propojeny personálně a badatelsky, že je obtížné vymezovat jednotlivosti a oddělovat výzkumné projekty a záměry, národní a mezinárodní kontakty, profilaci grantových projektů a práci studentů. Ti se připravují ve formách pregraduálního (bakalářského a magisterského dvouoborového a jednooborového, učitelského a neučitelského zaměření) a postgraduálního (doktorského) studia, avšak mnoho talentovaných studentů je přirozeně zapojováno do vědeckovýzkumné činnosti katedry a ústavu.

Určení tematických okruhů a směrů, kterými se výzkum ostravské literárněvědné bohemistiky ubírá, je navzdory zdánlivé zúženosti spíše široký, s četnými přesahy do dalších kulturních oblastí. Je to dáno jednak zapojením do týmových projektů a jednak individuálním směřováním jednotlivců.

Nejdříve zaměřme svou pozornost na badatelské projekty soustředěné k problematice regionu Slezsko a severovýchodní Morava, kde je kladen důraz na kulturně-historický vývoj směřující k současnosti.

Vedle obsáhlé heuristické a lexikografické činnosti, kterou představují Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945-2000 (2001) a Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy (2005), zde vznikly publikace typu Slezsko a severní Morava jako specifický region (Ostrava 1997), Region a jeho reflexe v literatuře (1997), Kapitoly z literárních dějin Slezska a severní Moravy (Ostrava 2000), v nichž je problematika sledovaná v podobě dílčích sond. Materiál vytěžený z regionu se stává fenoménem jedinečnosti a umožňuje vykládat ho jako projev tvořivosti spjatý s konkrétním prostředím a přesahující hranice regionu. V tomto smyslu vyznívají teoretické studie Jiřího Svobody a Svatavy Urbanové, přehledové studie Jana Malury, Martina Tomáška, Zdeňka Smolky, Martina Pilaře, Libora Magdoně, lvy Málkové, Svatavy Urbanové o jednotlivých etapách literárního vývoje, studie Svatavy Urbanové a lvy Málkové v Souřadnicích míst (2003), pojednávající o tématu domova, kulturní a citové paměti, monografie o Petru Bezruči a Vilému Závadovi (Zdeněk Smolka, Básník mezi legendami, mýtem a realitou, 2002, lva Málková, Hledání Viléma Závady, 2003) nebo dílčí sondy do problematiky literární recepce Svatavy Urbanové. Pozoruhodné jsou ediční počiny Jana Malury a Pavla Koska spojené s výzkumem barokní literatury a kultury v regionu, které sledují syntetický charakter kultury poutních míst, střetávání uměleckých kódů v barokní slavnosti, výměnu repertoáru mezi českou, německou, polskou, slovenskou jazykovou oblastí v písňové tvorbě Slezska raného novověku (Božan, J. J. Slavíček rajský, 1999, Tanner, M., Hora Olivetská, 2001, Čistý plamen lásky. Výbor písní pobělohorských exulantů ze Slezska, 2004).

Specifičnost regionálního bádání je dána nejen geografickou rozprostraněností a vazbami česko-polskými (Těšínsko), česko-německými (Opavsko, Hlučínsko), ale plyne z přirozené potřeby vzájemně „rozumět" a „porozumět" si například se Slovenskem. V Ostravě se rozvíjí literárněvědná slovakistika, přednáší se v rámci disciplíny Slovenská literatura, sleduje se souběžnost české a slovenské literatury (Miroslav Zelinský, Libor Magdoň). Region zde není vnímán jako historicko-kulturní entita, jako lokální část omezeného nebo okrajového významu, ale jako otevřená mnohokulturní oblast, která byla utvářena pod vlivem kulturních a politických proudů evropského západu a východu, do níž se promítají složité proměny národní, náboženské, ekonomické a sociální (Ostrava a okolí), zvláštnosti folklorní a etnografické. Znalosti regionálního materiálu dávají četné podněty například k modelování obecnějších tendencí, epoch, k srovnávací poetice, dílčím studiím o vztahu literatury a folkloru atd. Region tak poskytuje širokou škálu vědeckovýzkumných možností ve vazbách k středoevropskému a světovému prostoru, stává se zdrojem poznání multikulturnosti, a to v širších kontextech tvorby a recepce. Zkoumání literárního regionalismu na základě blízkého poznání konkrétní reality je předností a nikoliv nedostatkem, jak se mylně traduje, dává přirozené a nevyspekulované podněty pro mezioborová bohemistická studia. Regionalismus je znovu hodnocen a zvažován v širších souvislostech a je v něm spatřován zdroj individuální stability při řešení problému současného globalizovaného světa.

Účinná a neformální je spolupráce ostravské literárněvědné bohemistiky s polskou bohemistikou, zvláště s polskými vysokými školami Slezska (Slezskou univerzitou v Katovicích, Univerzitou v Opolí). Někteří polští bohemisté (dr. hab. Jozef Zarek, prof. M. Balowski) jsou zároveň pedagogy Ostravské univerzity a přímo se podílejí na vědecké a publikační činnosti, na profilaci doktorských studií, oponují odborné práce apod. Společně připravované mezinárodní vědecké konference jazykovědného a literárněvědného zaměření ve Wałbrzychu vyústily do vydání odborně recenzovaných sborníků Český jazyk a literatura na sklonku 20. století (2001) a Konstanty a proměny v Českém jazyce a literatuře 20. století — Stałość i zmienność w jązyku i literaturce czeskiej XX wieku (2004), připravuje se sborník na téma Český jazyk a literatura v interakci, která se konala v letošním roce v Ratiborzi.

Mimo společný výzkum, v němž jsou pracovníci katedry a Ústavu regionálních studií Ostravské univerzity spojování zájmem o svébytnou identitu regionu, se jednotlivě badatelsky profilují. Zkoumají například genologickou problematiku, zejména povídku a povídkový cyklus (Martin Pilař: Pokus o žánrové vymezení povídky, 1994, Petr Hrtánek: Negativní utopie v České próze druhé poloviny 20. století, 2004), teorii a dějiny literatury pro mládež (Svatava Urbanová: Meandry a metamorfózy dětské literatury, 2003, Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století, 2004), dějiny moderní české literatury (Jiří Svoboda: Cesty a zastavení. Kapitoly z české literatury 20. století, 2002), literaturu přelomu století (studie Zdeňka Smotky a Martina Tomáška), český literární underground (Martin Pilař: Underground, 1999), současnou poezii a prózu (lva Málková, Martin Pilař, Petr Hrtánek, Svatava Urbanová). Většina se podílela na zpracování hesel Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 (red. P. Janoušek, 1995, 1998), Jan Malura zpracoval řadu hesel Lexikonu české literatury a Martin Pilař a Svatava Urbanová jsou spoluautory dílčích kapitol připravovaných Dějin české literatury po roce 1945, projektů Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Literárněvědné pracoviště pravidelně vydává sborníky prací v ediční řadě Litterarum studia Acta Facultatis Philosophicae Ostraviensis (například v roce 2000 připravilo sborník Literární věda osudem i volbou (K 70. narozeninám Jiřího Svobody) a v roce 2004 sborník K 80. narozeninám Jaroslava Pleskota, do něhož příznačně přispěli také studenti doktorského studia (Oskar Maix, Hana Kusáková).

Pracoviště každoročně pořádá studentskou vědeckou konferenci a vysílá své zástupce do celostátní reprezentace, iniciuje soutěže o nejlepší studentskou esej a s vybranými studenty se účastní Šrámkovy Sobotky. Na katedře jsou vedeny desítky bakalářských a diplomových prací, které se nejednou stávají východisky k dalšímu odbornému studiu. Doktorské práce jsou například věnovány Čapku-Chodovi, K. Hlaváčkovi, B. Hrabalovi, V. Holanovi, A. Klimentovi, F. Lazeckému, pozornost je věnována tématům z literární medievistiky.

Členové katedry působí v redakčních radách odborných časopisů u nás i v zahraničí (Česká literatura, Host, Ladění, Bohemistyka), v edičních radách (Universum), zasedají v odborných porotách a expertních komisích. Dlouhodobě jsou uzavřeny bilaterální smlouvy s univerzitami v Glasgow, Santanderem a Barcelonou, kde přednášejí Martin Pilař a Svatava Urbanová.

Podrobnější a konkrétnější informace lze získat na webové stránce Katedry české literatury, literární vědy a dějin umění, která je vedena na Ostravské univerzitě (www.osu.cz), kontakty prostřednictvím e-mailových adres (jmeno.prijmeni@osu.cz).

Svatava Urbanová
Filozofická fakulta Ostravské univerzity