Univerzitní bohemistika ve Varšavě

Specifičnost varšavské univerzitní bohemistiky vyplývá z povahy struktury instituce, v jejímž rámci tento obor funguje. Bohemistika je součástí Institutu západní a jižní slavistiky, který se dělí pouze na dva ústavy: Ústav slovanských jazyků a Ústav slovanských literatur. Institut pořádá přednášky nebo didaktická cvičení a realizuje výzkumné práce zahrnující problematiku historie literatur jihoslovanských a západoslovanských zemí, jazykovědy, folkloru a kulturologie. Prostřednictvím lektorátů probíhá výuka všech západoslovanských a jihoslovanských jazyků. Studium je rozděleno do dvou stupňů: tříleté bakalářské a následně dvouleté magisterské.

V rámci Ústavu slovanských literatur se bohemisté účastní výzkumu problematiky kulturní identity ve slovanských zemích, který probíhá pod vedením dr. hab. Joanny Goszczyńské. Výzkum přinesl do této doby výsledky v podobě dvou souhrnných publikací pod společným názvem Problémy kulturní identity ve slovanských zemích (její formy a proměny), red. J. Goszczyńska, Varšava 2003, 2004. Tento výzkum pokračuje, v současné době se připravuje následující sborník.

V posledních letech se bohemisté společně s jinými slavisty účastnili interdisciplinárních výzkumů, věnovaných slovanským kulturám, které byly prezentovány každoročně na mezinárodních sympoziích, organizovaných naším Institutem a Fakultou polonistiky Varšavské univerzity a publikovány ve sbornících z těchto konferencí pod redakcí prof. Teresy Dąbek-Wirgowé a prof. Andrzeje Makowieckého (mimo jiné Kategorie Evropy, Kategorie národa, Kategorie svobody, Obraz hlupáka a šílence). Cyklus uzavíral svazek věnovaný problematice globalizace a národních kultur (Kultura, jazyk, komunikace, red. G. Szwat-Gyłybowa a A. Z. Makowiecki, Varšava 2001).

V současné době se rýsuje možnost uskutečnění společného výzkumu s Univerzitou Karlovou v Praze. Nad schváleným výzkumným tématem Slovanské literatury v kontextu kulturních procesů 19. a 20. století převzala meritorní záštitu z polské strany dr. hab. Joanna Goszczyńska.

V Institutu probíhají přednášky a cvičení v oblasti české literatury a kultury přístupné pro všechny studenty. Jsou vedeny dr. hab. Joannou Goszczyńskou, která přednáší rovněž slovenskou literaturu a kulturu, dr. Joannou Królakovou, dr. Danutou Sosnowskou, dr. Patrycjuszem Pająkem a doktorandy Mgr. Marcinem Filipowiczem, Mgr. Robertem Kulmińským a Mgr. Marií Politowiczovou.

Tyto přednášky a cvičení zahrnují přednášky věnované dějinám české literatury, monografické přednášky komparatistické povahy, bakalářské a magisterské semináře a různorodé dílny – týkající se dějin literatury, vědy o kultuře a překladu. Naše didaktická nabídka (jakož i naše výzkumná činnost) vedle problematiky dějin literatury zahrnuje, kromě jiného, problematiku univerzalizmu a národní specifiky, problémy současné elitní i populární kultury v Česku, formování novodobé národní myšlenky, translatologickou problematiku.

V současné době se připravují tři bohemistická doktorská pojednání (pod vedením dr. hab. Joanny Goszczyńské). Dvě práce jsou právě dokončovány – práce magistra Marcina Filipowicze věnující se výzkumu gender studies na téma České a slovenské spisovatelky 19. století a práce z oblasti vědy o kultuře magistra Roberta Kulmińského Obraz smrti v české próze let 1945–1989. Mgr. Maria Politowiczová zahájila přípravné práce nad pojednáním na téma staré české literatury.

Do tisku je rovněž připravena doktorská práce dr. Joanny Królakové, která je výsledkem jejího výzkumu problematiky národních tradic v české kultuře (Národní tradice v českém historickém románu v období socialistického realizmu).

Výsledkem zkoumání problémů romantismu a expresionismu je nejnovější publikace dr. hab. Joanny Goszczyńské Slavní a zapomenutí. Studie z české a slovenské literatury. Varšava 2004.

V posledních letech vzniká každoročně nejméně deset až dvacet literárněvědných a kulturněhistorických magisterských prací. Je potřeba konstatovat, že se týkají převážně široce pojaté současné české literatury a kultury. Velkému zájmu studentů se i nadále těší tvorba Hrabalova, Fuksova, Páralova, ale také Lustigova a spisovatelů z o něco mladší generace – Hodrové, Kratochvila, Viewegha. Vznikly rovněž zajímavé práce o meziválečné literatuře, zasvěcené tvorbě J. Haška, J. Demla, L. Klímy, J. Durycha, R. Weinera, J. Čapka, J. Weisse aj. Díky otevřenosti vůči kulturněhistorickému aspektu vznikla možnost přípravy studentských prací, věnovaných například obrazu Prahy a také zpracování témat souvisejících s divadlem (Semafor, Červená sedma, Osvobozené divadlo), filmem (šedesátých a devadesátých let) a folklorem. Část z nich vznikla pod vedením prof. Krzysztofa Wrocławského.

Poněvadž je studium v Institutu západní a jižní slavistiky dvoustupňové, vznikají vedle prací magisterských rovněž práce bakalářské. Jejich tématika se rovněž ubírá nejčastěji směrem k současné české literatuře a kultuře.

Od devadesátých let nadále přetrvává velký zájem o bohemistiku – český jazyk jako jazyk hlavní volí největší počet kandidátů studia na slavistice (z cca 80 studentů prvního ročníku slavistiky se zhruba 50 osob učí českému jazyku). V současné době je v Institutu 176 studentů, kteří se učí českému jazyku a účastní se literárněvědných, kulturněhistorických a jazykovědných přednášek a cvičení. Každý rok se naši studenti zúčastňují překladatelské soutěže, kterou v rámci Dnů bohemistiky organizuje velvyslanectví České republiky, České centrum a jednotlivá střediska bohemistiky v Polsku. V rámci stipendijních programů probíhají stáže v univerzitních střediscích v Praze a Brně.

Výběrový seznam témat realizovaných diplomových prací:
• Souvislosti literatury a sochařského umění v díle Josefa Čapka
• Avantgardní prvky v Osvobozeném divadle
• Problematika viny a vykoupení v tvorbě Jaroslava Durycha
• Česko-slovenské kulturní vztahy v období existence Československa – jejich podoba a vývoj
• Obraz Prahy plebejské ve vybraných dílech autorů generace bratří Čapků
• Motiv smrti v tvorbě Ladislava Fukse
• Semafor na pozadí ostatních divadel malých forem
• O národní identitě Čechů v 19. století a v současnosti
• Stereotypy týkající se národnosti v českých, slovenských a polských příslovích
• Expresionistická tvorba Jakuba Demla a otázky víry, náboženství a církve

Joanna Goszczyńska a Joanna Królak
(Přeložila K. Filgasová)